Mamince

ach ano plně tě chápu

http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=17435-matko

je to krásné ikdyž smutné ale bohužel v životě to už tak chodí .vím o čem píšeš taky sem ztratila tatu tak vím jak secítíš tak se drž vím že to není jednoduché .ale tvá básen je moc pěkná

úprimnú sústrasť... krásna báseň

Smutná krása ...

slova ÚTĚCHY jsou MARNÁ...bolí to a bolí a nikdy nepřebolí... mám v očích slzy a taky tam vidím svého otce...už jsem to tu někdy psala,chodívala jsem jako holčička často s ním na hřbitov zapalovat svíčky a vždy mě velmi zaujal otcův podivný smutek...takový zvláštní, nevyslovitelný...vnímala jsem ho a on to ani neví a netuší, nebo možná už v nebíčku ví, on ho přenášel na mne...ale ten pravý smutek, ten, jako měl on jsem sama zažila až zemřel, takže teď chodívám na stejné místo s prožívám, co prožíval on, jak divné a zároveň ironické...
raděj tam nechodím a s dětmi ještě neraději.

..je za bránou Věčnosti, tam kde spočívá poslední Tajemství života, kde duše jsou osvobozeny od neklidného dechu, rozplynuty v slunci.... upřímnou soustrast..