Dění vzpomínek rána

honosný název, ano, tvé básně jsou takové honosné, možná jedny z nejpoetičtějších tady, řekla bych že tvé obraty nejsou "obehrané" a obsahově se mi taky líbí, občas se malinko zadrhnu při čtení, ale poslední dobou a u téhle básně ne, ta se mi čte moc hezky, řekla bych že se ti povedla, a ta opakující se sloka ve mně vyvolává působivé obrazy

Báseň postupně vtahuje, uprostřed už jsem se začetla víc a začala jí víc věřit. Ono to není tak špatné, jen mám pocit, že se nějak neumíš těm veršům úplně odevzdat, že nám dáváš jen kousek toho, co bys ve skutečnosti mohl, připadá mi to lehce zamlžené, chci se dostat blíž, ale nějak to nejde. Třeba je to můj problém viď, nebo moje momentální rozpoložení, všechno je možné. :-) Možná je to i tím rozřádkováním, ty poslední řádky každé strofy mi prostě trochu nesedly, kromě teda té poslední. Možná vcelku by to vyznělo jinak, ale to je zase už jen otázka toho, jak si to kdo přečte. Druhá půlka básně se mi líbí víc (já jsem prostě taková půlkovitá, mám to u hodně autorů :-D), což je taky dobře, protože rozhodně mám lepší dojem z básně, která se na konci nějak dobře vyvine, než z té, která má skvělý začátek a pak sešup dolů. :-)