|
touha tě mít vedle sebe
 31.01.2008 3 1293(18) 0 |
Oheň tančil v pomalých záblescích
na stole broušené sklenice
leskly se v paprscích
v nich víno a odlesky od slunce
let dávno minulých
vzal jsi mne za ruce
a potom políbil,
tančil a za oknem
mlha stoupala,
nic jsi mi neslíbil,
ani já tobě,
stačilo, že něžně
tiskl jsi mne k sobě.
Večer zavřel oči,
aby se dotěrným nezdál,
jediným tónem ve strunách zahrál,
tvé pevné objetí a mé něžné chtění,
stejně celý svět jen tak nepromění
osude temný, co chystáš dál?
01.02.2008 - 20:58... kráně vyzpívaná krása okamžiku... a dál? Budou další okamžiky, krásné...
01.02.2008 - 08:46Mlha zdání kolikrát klame,
řekne "ano" a vzápětí "ba ne!"
Ač trošku ponuré, zajímavé...
řekne "ano" a vzápětí "ba ne!"
Ač trošku ponuré, zajímavé...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Večerní vyznání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zahodím další klíč
Předchozí dílo autora : Úvaha o smyslu citu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Severka řekla o lidus :Občas je svět i milé psycho...ať žijou bosorky a houpačky...;)
