|
sonet
 17.02.2013 1 1064(5) 0 |
Když v každém poznáváme
vlastní vteřiny štěstí
když bez hloupostí
se možná rozpláčeme
Spíš rozdáváme
jen samota láme kosti
v niž však nejsme hosti
tomu však ale rádi zamáváme
Tak stáčí někam kráčet
své sny vláčet
prožívat krasu ve svitu
Nikdy není pozdě se vracet
tak jako tenhle svět
-těch příštích sonetu
vlastní vteřiny štěstí
když bez hloupostí
se možná rozpláčeme
Spíš rozdáváme
jen samota láme kosti
v niž však nejsme hosti
tomu však ale rádi zamáváme
Tak stáčí někam kráčet
své sny vláčet
prožívat krasu ve svitu
Nikdy není pozdě se vracet
tak jako tenhle svět
-těch příštích sonetu
17.02.2013 - 12:52fíha...strofy...fíha...jo, vnímám to jako velkou odvahu od tebe...jako krok vpřed .... určitě...dokonce i delší řádky...hm...opustil jsi svou formu , ale to nutně nemusí znamenat, že je to špatně...možná naopak :)
chválím všechno, od A až do Z :))
chválím všechno, od A až do Z :))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sonet : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V sobě
Předchozí dílo autora : Ruce
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
