![]() ![]() ![]() ![]() |
Starou brankou vcházím do zahrady
vlevo skalka
vpravo prales jiřinek
kolem bohatství mých vzpomínek
Dnes jsem to viděla ve snu
a kdysi jako malá
tu pod tou ohromnou borovicí
na dětství jsem si hrála
"Bela a Lump zase utekli"
ti psi jsou velcí jako koně
babička pleje na záhoně
a buchty se už upekly
Kaldoun a buchty to je moje dětství
proto teď tak dobře vypadám
starý "tébich" almara plná knížek
té radosti když objevil se snížek
To běháme se sestřenkou po zahradě bosy
babička lamentuje u dveří
a my se smějeme padáme do sněhu
tančíme víly jako pápěří
Začíná léto třešní plné dlaně
pusy i na uších se houpají
a žebřík co vede do nebe
tam lezem denně potají
Ráno mě budí strašný kravál
babička zatápí hlavu schovávám
no jenom na chvilku vlastně
začíná další den babi! zamávám
V pyžámku s ní jdu do skleníků
jsou jako bludiště mhouřím oči
sluníčko paprsky protíná sklo
holčička tančí dokola se točí
............................................
Album je rozsypané
dům dávno nestojí
klavír už nezahraje
žena v černém závoji.
vlevo skalka
vpravo prales jiřinek
kolem bohatství mých vzpomínek
Dnes jsem to viděla ve snu
a kdysi jako malá
tu pod tou ohromnou borovicí
na dětství jsem si hrála
"Bela a Lump zase utekli"
ti psi jsou velcí jako koně
babička pleje na záhoně
a buchty se už upekly
Kaldoun a buchty to je moje dětství
proto teď tak dobře vypadám
starý "tébich" almara plná knížek
té radosti když objevil se snížek
To běháme se sestřenkou po zahradě bosy
babička lamentuje u dveří
a my se smějeme padáme do sněhu
tančíme víly jako pápěří
Začíná léto třešní plné dlaně
pusy i na uších se houpají
a žebřík co vede do nebe
tam lezem denně potají
Ráno mě budí strašný kravál
babička zatápí hlavu schovávám
no jenom na chvilku vlastně
začíná další den babi! zamávám
V pyžámku s ní jdu do skleníků
jsou jako bludiště mhouřím oči
sluníčko paprsky protíná sklo
holčička tančí dokola se točí
............................................
Album je rozsypané
dům dávno nestojí
klavír už nezahraje
žena v černém závoji.

Zamila: neskutečně ti děkuji že se probíráš i mojí tvorbou, čtu si ty básničky taky, pravda je tam pár škobrtnutí, možná...ale ta atmosféra se i mně líbí;-) velice děkuji, vážím si toho

Zamila
Je to krásný ... Moc ! Veselý i smutný ... Úžasně se to dokáže dotknout čtenáře i jeho touhy po navrácení bezstarostnýho mládí plnýho každodenních radostí ... To byly časy ...

ŽblaBuňka: Sucháč: alexis: Kakuzu: Vám všem moc děkuji za zastavení, pochopení a komentáře

Tvůj styl mi připomíná básnířku, díky které jsem začal psát:-) Ten konec je šíleně smutnej, ale asi k tomu patří...

přesně to stejné jsem zažila, bohužel už také minulost, dům už není, babička také ne a já se do míst, kam jsem chodívala o prázdninách, na chatu, už nikdy nedostanu...:/ ach jak bych se vrátila, Yani, já brečím s tebou (doslova)

ten konec, to pod čarou je ošklivá vzpomínka. Jinak si to úplně živě dokážu představit. To dětsví, tu nezpoutanost a radost z každé maličkosti.

taron: vyjádřila si to správně, vzpomínky jsou to krásné, ale nemělo by se vzpomínat až tak daleko. Ty mě znáš a určitě věříš tomu, že v závěru toho dílka jsem prostě brečela. Díky

inkoust: přesně, náladovka, možná by si to zasloužilo lépe zpracovat, ale dnes se mi skutečně zdálo o tom domečku, nehledám ve snáři co znamenal tak živý sen, to jen jsem se probudila a hned jsem na nočním stolku našla tužku, papír, hodila jsem to tam a pak sem, díky

inkoust
Rozsáhlá náladovka :-) pěkné obrazy, nostalgie.

máš krásné vzpomínky na dětství...hm...raději nevzpomínat...nebo ne až tak daleko, že by to začalo bolet :)
přošli jsme už různými etapamy života...a každá má své kouzlo...
přošli jsme už různými etapamy života...a každá má své kouzlo...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Útržky ze sna, který býval realitou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rada chovatelům
Předchozí dílo autora : Nahoru, dolů, křížem, krážem