|
Proč právě tuto? Přesně proto!!!
 13.02.2013 6 1186(9) 0 |
To království nebylo
ani veliké,
přesto se v něm děli
věci všeliké.
To když si král přivedl
novou královnu,
začalo být v království
dobra poskrovnu.
Nová králka vám byla
pyšná, marnivá,
pro zrcadlo vždy měla,
slova jediná.
„Zrcadélko zlaté,
projdi celou zem
a potom mi pověz
zda-li krásná jsem.“
Zrcadlo ji pokaždé
stejnou odpoví,
„Samo, že jsi nejkrásnější,
to se přece ví.“
Takhle tomu bylo tehdy,
hodnou řadu let
než Sněhurce dovršilo
osmnácte let.
Od té doby zrcadlo,
novou pravdu hlásá,
teď, že je jen Sněhurka,
nejkrásnější krása.
Královna jen zuří,
zuby zatíná.
Sněhurku dá zabít,
by byla jediná.
Myslivcovi zželelo se
zmařit mladý květ.
Se zvířecím srdcem
navrací se zpět.
Královna když viděla,
jak to dopadlo,
s jásotem hned běžela
před své zrcadlo.
Zrcadélko zlaté,
projdi celou zem
pověz mi zda opět,
nejkrásnější jsem.
Zrcadélko tvrdohlavě
vede si tu svou,
že Sněhurčina líčka
nejkrásnější jsou.
Nechme tu zlou královnu
ať se sužuje.
Copak dělá Sněhurka,
kampak putuje?
Ta zatím bloudí po lese,
už se krátí den,
tu náhle spatří chaloupku
s malým okénkem.
Příliš dlouho neváhá,
klepe na dvéře.
Avšak není toho,
kdo je otevře.
Vezme tedy za kliku
dovnitř nahlédne,
na stole je prostřeno
jako v poledne.
Z šesti malých talířků
trochu ochutná,
ze sedmého potom
všechno spořádá.
A že byla dlouhou cestou
řádně znavená,
šest postýlek vyzkoušela
v sedmé usíná.
Když vrátili se trpaslíci,
tu poznali hned,
že polívku kdos ochutnal
a Šmudlovu sněd.
I na jejich postýlkách
bylo zásah znát,
jenom Šmudla zařval,
„zhasnout jde se spát.“
Sněhurka u nich zůstala
bylo vesele,
o všechno se dělili,
jako přátelé.
Že měli málo talířků
ten co nemoh jíst,
mohl si pak ke Sněhurce
do postýlky vlízt.
Než se všichni vystřídali
byla neděle,
tu si Šmudla vytrucoval
jenom pro sebe.
Se Sněhurkou vyváděli
notně zběsile,
až pod nimi popraskaly
všechny postele.
Potom spali pod širákem
vzadu za domem
a k ránu se přikrývali
velkým lopuchem.
Když nebyly postele, tak
jak to skončilo?
Místo toho na mechu,
se pak řádilo.
Vůbec nic si nevymýšlím,
pravdu povídám.
A jestli mi nevěříte, neva,
stejně balím krám!
ani veliké,
přesto se v něm děli
věci všeliké.
To když si král přivedl
novou královnu,
začalo být v království
dobra poskrovnu.
Nová králka vám byla
pyšná, marnivá,
pro zrcadlo vždy měla,
slova jediná.
„Zrcadélko zlaté,
projdi celou zem
a potom mi pověz
zda-li krásná jsem.“
Zrcadlo ji pokaždé
stejnou odpoví,
„Samo, že jsi nejkrásnější,
to se přece ví.“
Takhle tomu bylo tehdy,
hodnou řadu let
než Sněhurce dovršilo
osmnácte let.
Od té doby zrcadlo,
novou pravdu hlásá,
teď, že je jen Sněhurka,
nejkrásnější krása.
Královna jen zuří,
zuby zatíná.
Sněhurku dá zabít,
by byla jediná.
Myslivcovi zželelo se
zmařit mladý květ.
Se zvířecím srdcem
navrací se zpět.
Královna když viděla,
jak to dopadlo,
s jásotem hned běžela
před své zrcadlo.
Zrcadélko zlaté,
projdi celou zem
pověz mi zda opět,
nejkrásnější jsem.
Zrcadélko tvrdohlavě
vede si tu svou,
že Sněhurčina líčka
nejkrásnější jsou.
Nechme tu zlou královnu
ať se sužuje.
Copak dělá Sněhurka,
kampak putuje?
Ta zatím bloudí po lese,
už se krátí den,
tu náhle spatří chaloupku
s malým okénkem.
Příliš dlouho neváhá,
klepe na dvéře.
Avšak není toho,
kdo je otevře.
Vezme tedy za kliku
dovnitř nahlédne,
na stole je prostřeno
jako v poledne.
Z šesti malých talířků
trochu ochutná,
ze sedmého potom
všechno spořádá.
A že byla dlouhou cestou
řádně znavená,
šest postýlek vyzkoušela
v sedmé usíná.
Když vrátili se trpaslíci,
tu poznali hned,
že polívku kdos ochutnal
a Šmudlovu sněd.
I na jejich postýlkách
bylo zásah znát,
jenom Šmudla zařval,
„zhasnout jde se spát.“
Sněhurka u nich zůstala
bylo vesele,
o všechno se dělili,
jako přátelé.
Že měli málo talířků
ten co nemoh jíst,
mohl si pak ke Sněhurce
do postýlky vlízt.
Než se všichni vystřídali
byla neděle,
tu si Šmudla vytrucoval
jenom pro sebe.
Se Sněhurkou vyváděli
notně zběsile,
až pod nimi popraskaly
všechny postele.
Potom spali pod širákem
vzadu za domem
a k ránu se přikrývali
velkým lopuchem.
Když nebyly postele, tak
jak to skončilo?
Místo toho na mechu,
se pak řádilo.
Vůbec nic si nevymýšlím,
pravdu povídám.
A jestli mi nevěříte, neva,
stejně balím krám!
16.02.2013 - 11:25alexis: Kakuzu: PrimaDen: Yana:
díky za návštěvu. Je vidět, že máte výdrž. ;o)))))))
díky za návštěvu. Je vidět, že máte výdrž. ;o)))))))
15.02.2013 - 22:15no jo a byli z toho trpajzlačata :) a propo schválně si skombinoval dvě pohádky dohromady ?
15.02.2013 - 22:03já to čekala :D hned jak vlezla do těch postelí...Sněhura jedna :D "trpajzlíci" si musí taky užít ;)
14.02.2013 - 08:09cha, cha, nejdřív jsem si vzpomněla na zveršovanou Popelku z dětství, no ale potom na takovou tu kreslenou porevoluční Sněhurku, která řádila s trpaslíkama, ty jeden, prostě pohádka pro dospělé ve veršíkách, proč ne, Sněhurka je hezká holka
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sněhurka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podšálky - 7,8,9
Předchozí dílo autora : Starosti ve víně
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Severka řekla o Erien, potulný bard :Bard, se kterým si na toulkách životem ráda povídám...dělíme se o slova...ale i o světlo...děkuji za důvěru...i přátelství...;)
