přidáno 10.02.2013
hodnoceno 6
čteno 1035(18)
posláno 0
Životy orámujem černym rámem
pátá ranní odbila všechny včerejší touhy
a hodila je do dvou černejch kafí
bez cukru..

U zdi stála slepená potřeba
která nám nepatřila, ani kouskem jejího těla
a Tvý nohy
se včera v noci na chvíli nechtěly znát..

Až skončíš, posbírej si ze země poztrácenou odvahu..

Rozlilas mi něhu do klína
a bylas tak moc jiná
skoro bych si Tě i
zalila do betonu..

Žijeme životy
co nejsou z cukru
a co nám (bohužel) nepatří..
A my sobě taky ne..

Na dnech klínů, jsme si všichni stejně cizí..

*

/i my dvě/
přidáno 12.03.2013 - 14:47
Dekuju moc
přidáno 12.03.2013 - 11:00
Líbí se mi
přidáno 11.02.2013 - 15:21
ale ta je tedy depresivní, no občas holt ta beznaděj a nedostatek víry v lepší zítřky nás přepere, moc působivé a tvé, líbí
přidáno 11.02.2013 - 11:12
hmm...pěkné Klér,i když tak nějak bolí :)
přidáno 10.02.2013 - 23:46
Děkuju! :)
přidáno 10.02.2013 - 18:19
Žijeme životy
co nejsou z cukru
..líbí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Životy rámujem černym rámem.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Už si nepatříme
Předchozí dílo autora : Roztekli jsme se..

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming