ne tak úplně smutná s nádechem prosby
přidáno 17.01.2013
hodnoceno 4
čteno 1233(8)
posláno 0
Když démoni roztáhnou plachty
a má mysl jede v půlnočním vlaku
jednosměrnou cestou dolů
k poslední stanici v tunelu
a i ostny růží zvadly
v mámení lampionů

Tisíc přízraků u mých dveří
volají na mé rozpadající se zdi
moje řeka krvácí, má pole hoří
můj svět se přestal otáčet
v třpytném kolotoči mačet

Buď se mnou

Dej mi něco pro mou mysl
co tu bolest uvnitř spasí
lék uzdravující život
elixír pro moje šílenství
který by ho zařízl

Dej mi, co potřebuji
ošetřovnu za tímhle světem
jenž je plný krutosti
to nedostižné uzdravení
jako opium a milenka..

Buď se mnou
přidáno 18.01.2013 - 10:49
vnímám tolik hořkosti smísené s něhou, kde hranice temnoty je v přátelském duchu na pikniku s královstvím Dne... pane, krásná!
přidáno 18.01.2013 - 06:57
U první věty jsem upřímně protočila oči, na démony jsem alergická ve všech směrech. :-) Ale... nevím, ty jsi taky jeden z těch, koho neumím moc hodnotit, protože.... nejsi úplně šálek mého čaje, ale zase vím, že umíš, tvůj styl je košatej a zajímavej, akorát na mne možná někdy hrozně temnej. Musím si ji přečíst znovu, abych nekdákala nějaký nesmysly.
Dobře, přečetla. A sejmul mě děs už u druhý sloky. Takže asi u mě dobrý.
přidáno 18.01.2013 - 03:43
Ne není to dobrý ...
První sloka - tam jako by něco scházelo poslední zhoupnutí melodie... Ak je tam dost "přemojováno" dost "narcistická část. Obecně jsi ale zaznamenal vflký posun - dokśžeš (s přimhouřením oka) držet melodii a i spád. Jsem zvědav na další
přidáno 17.01.2013 - 22:06
Dobrý :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Buď se mnou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vím, že bude
Předchozí dílo autora : Staré zvuky

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming