přidáno 10.01.2013
hodnoceno 4
čteno 1135(8)
posláno 0
Brouzdám se kaluží,
brouzdám se trávou
s písničkou na rtech
smutnou i hravou.

Chtěl bych ji vyzpívat
celému světu,
nikdo mě neslyší
jenom já tu.

Dlaně mám sevřené
a v dlaních prázdno,
rozdal jsem srdce své
téměř až na dno.

Chtěl bych ho rozdati
celému světu,
nikdo oň nestojí
jenom já tu.

Písničky od srdce
jsou tady k mání
tak proč je slavíci
za mořem shání?

Chtěl bych je zpívali
celému světu,
nikdo je nepěje
jenom já tu.
přidáno 15.01.2013 - 13:19
Yana: taron: DDD: ... asi zimní melancholie. I když si ji moc nepřipouštím, vtírá se. ;o)))
přidáno 15.01.2013 - 08:38
...taky mi přijde taková jinačí, opravdu smutná, ale moc se mi líbí :-)
přidáno 13.01.2013 - 21:29
a na mě zase spíše dýchá pocit osamění...
přidáno 11.01.2013 - 09:16
je taková jiná než tvoje laskavé verše, četla jsem ji dvakrát, je i hlubší, řekla bych že se dotýká nejen tebe, ale našeho údajně nesebevědomého národa

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jenom já tu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sklenka pátá
Předchozí dílo autora : Čekání

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming