přidáno 25.01.2008
hodnoceno 5
čteno 1344(19)
posláno 0
V tomhle světě ztracená,
sama bloudím ulicí.
Alkoholem zmámená,
zbavena všech svých ambicí.

Ztracena ve svých citech,
ztracená v myšlenkách.
V nepřehledných pocitech,
v tvých hádankách.

Už si nechci na lásku jen hrát.
Už nechci pokoušet své štěstí.
Chci jen obyčejně milovat,
tak mi prosím držte pěsti...
přidáno 12.06.2008 - 16:22
libi se mi ta první sloka.. a ten zbytek mi přijde taovej ohranej.
přidáno 27.01.2008 - 14:57
...není nad to, nakreslit si své vlastní mapy...ve kterých se neztrácí;)
přidáno 26.01.2008 - 21:35
Mně se to líbí..nemám ráda nejasné bláboly, kdy každý těžce přemýšlí co tím bylo myšleno a často to neví ani sám autor. A jen proto, že je to nesmyslné a složité, je to považované za pěkné. Takže i když to není uplně tak řikajíc eňoňuňo ani podle mého vkusu, je to aspoň jasné a dávám min. 90 ;)
přidáno 25.01.2008 - 19:38
Trochu "omšelé" rýmy, rytmus mi občas neladí... A obsah je, jak už tu bylo řečeno, prostě klasika, která občas třeba i zklame...
přidáno 25.01.2008 - 18:49
první dvě sloky klasika, ale líbí se mi optimistický závěr

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ztracená : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Poprvé podlehnout
Předchozí dílo autora : Hříšnice

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming