Změny

Jsou to změny z nedávných událostí, co mě donutily k zamyšlení. Změny starých záležitostí. Člověk doufá v lepší šance, ale nikdy neví, na jakou stranu se náhoda přikloní.
Mluvím hlavně o škole. Často si říkám, jestli by na určitý předmět nebylo lepší mít toho či onoho učitele, než toho současného. Vy víte, kteří jsou ti nejlepší, kteří něco naučí, nejsou zaujatí proti žákovi. Chcete učitele, co má nejlepší vzdělání, chová se dobře k žákům, nepokládá je za kus hadru… A není proti nim zaujatý kvůli věci, za kterou dotyčný nemůže a stala se již dávno. Omluví dotyčného, když je nemocný a dá mu šanci opravy. I jiné indispozice bere v úvahu, jako osobní problémy vážnějšího rázu apod.
Je tohle učitel, kterého by každý chtěl? Myslím, že ano. Alespoň ti, kteří školu neberou na lehkou váhu. Otázkou zůstává, jestli by se toho žáci nepokusili využít. Pokusili a to je náš problém. Většina učitelů podlehne a stanou se z nich zahořklí lidé, kteří studentům nedůvěřují a to je škoda. Možná, že z těch nejlepších učitelů se stanou ti, které nemáme rádi.
Ale stejně si myslím, že každý má chování k druhým lidem v sobě a neovlivní ho, když se jeho dobroty pokusí někdo zneužít. Takoví lidé jsou moc chytří na to, aby se nechali vyprovokovat, byli sarkastičtí, mstili se a škodolibě se žákovi vysmívali.
Takže přijde čas, kdy vše překročí určitou mez a vám se do mysli vkrade myšlenka, jestli nenastal čas změny. Ano, nastal. Ale není už pozdě? Není. Na změnu, odchod a další rozhodnutí není nikdy pozdě.
Ale je tu jedna maličkost, co vám brání změnu vyžadovat. Je to strach, že to bude ještě horší. Že si na nového učitele nezvyknete (nebo nebudete chtít zvyknout). Možná byste dostali toho, na kterého nadáváte, jen když ho máte mít na suplování a ve skrytu duše litujete vaše kamarády z vedlejších tříd.
Nakonec si řeknete, že ten váš má sice nějaké mouchy, ale není to tak špatné, mohlo by to být přece horší… Rezignujete a doufáte, že chvíle, kdy si budete přát změnu, nastane později než dříve.
Takhle uvažuje průměrný student jako já. Změnu by připustil v případě, když by si byl jist, že horší už to nebude… Nevím, jestli je chyba se nechat svázat strachem, ale každý má pud sebezáchovy a i když někdy cítím nespravedlnost, říkám si, že to není jen vina učitele. Škoda jen, že to dotyčný nepodal s větším taktem… Tak, aby to řekl přijatelně pro mě i pro normy slušného chování. Takže i když byste s takovým člověkem chtěli vycházet, není to bohužel technicky možné…