3 dny tmy

Noc září do daleka,
do kraje, do háje!
Ach do háje!!

Vítr fičí hurikánem,
všechno kloní se k zemi,
volným pádem
a zemí zazní varování
a lidské nářky, strachování.

Vážně se bojím o sebe i o tebe,
až budem na zemi ,na břiše řvát do nebe,
byli jsme to my, kdo se měli rádi,
byli jsme to my, kdo se měli rádi.

Ze země nuzný prach si stírám,
je mi zle, už nic nepředstírám,
apokaliptická díla ukrutnosti,
peníze se tu staly zbytečností
a jen lidské životy tu zbyly,
marně se modlí
a žijou každou chvílí.

Tak co dělat mám,
nechci tu zbýt sám,
zima a tři dny bez kousku svitu,
bojím se o tebe, díky že jsi tu.
Že jsi tu pro mě.
A hlavně...

Nesmí se stát nic,
už i vody ztratili hranic
a topící se naděje uhasíná,
moje vůle je stále pořád pevná.

Nic se neděje,
nic se nestane,
kdo ostatní miluje,
tak to přežije.
Bez lásky totiž nikdo nežije.