|
Když jsem tady v létě začínal, tak jsem si řekl, že jestli tu přežiji do listopadu, tak tohle k výročí sedmnáctého vložím. Napsáno v první polovině roku 1989 v mých 19 letech. Díky Gorbiho "glásnosti" se uvolnila atmosféra a písničkáři zpívali i to co by ještě nedávno vyškrtla tužka cenzora. Zasažen atmosférou doby jsem pocítil potřebu napsat protestní text.
Mnohým současným psancům ve věku 19 let nebo i mladším bych nedosáhl ani po paty. Vkládám to sem pro pobavení na můj účet.
 16.11.2012 7 1627(13) 0 |
já měl dnes v noci sen
který se mi snad ani neměl zdát
já viděl podivné stvoření
ano, byli v železném brnění
Blanické rytíře u soustruhu stát
železná rukavice vede přesně posuv
nůž železné špony odkrajuje
hledí spuštěné jako při bitvě
s rukou klidnou jako při pitvě
dnem i nocí se u nás pracuje
náhle však bezpečnostní technik
klepe na plechové rameno
a řekl stručně a krátce
váš oděv neodpovídá bezpečnosti práce
v zákoníku práce to mám přečteno
oni netasili meče, jen zvedli hledí
jejich oči však v tváři smutně sedí
my slyšeli zemi českou volat o pomoc
my koně osedlaly, byť byla ještě noc
my meče kvapně vytasili
však nepřítele nikde nespatřili
jen lidi se zlobou a nenávistí na štítu
co se vydávali za potomky husitů
my ptali se, co udělat pro tuhle zem
a jeden povídá: soudruzi pojďte sem!
jestli chcete pomoci naší měně
tak tu pracujte v noční směně
my poznali, že noční směna nic nezachrání
i kdyby se celé noci pracovalo bez přestání
my vracíme se zpět do Blaníku spát
a až lidé budou pod jedním praporem stát
až národ bude mít opět hrdost a čest
a Čechy budou znovu pevné jako pěst
Blaničtí rytíři budou opět střežit jejich klid
který se mi snad ani neměl zdát
já viděl podivné stvoření
ano, byli v železném brnění
Blanické rytíře u soustruhu stát
železná rukavice vede přesně posuv
nůž železné špony odkrajuje
hledí spuštěné jako při bitvě
s rukou klidnou jako při pitvě
dnem i nocí se u nás pracuje
náhle však bezpečnostní technik
klepe na plechové rameno
a řekl stručně a krátce
váš oděv neodpovídá bezpečnosti práce
v zákoníku práce to mám přečteno
oni netasili meče, jen zvedli hledí
jejich oči však v tváři smutně sedí
my slyšeli zemi českou volat o pomoc
my koně osedlaly, byť byla ještě noc
my meče kvapně vytasili
však nepřítele nikde nespatřili
jen lidi se zlobou a nenávistí na štítu
co se vydávali za potomky husitů
my ptali se, co udělat pro tuhle zem
a jeden povídá: soudruzi pojďte sem!
jestli chcete pomoci naší měně
tak tu pracujte v noční směně
my poznali, že noční směna nic nezachrání
i kdyby se celé noci pracovalo bez přestání
my vracíme se zpět do Blaníku spát
a až lidé budou pod jedním praporem stát
až národ bude mít opět hrdost a čest
a Čechy budou znovu pevné jako pěst
Blaničtí rytíři budou opět střežit jejich klid
Ze sbírky: Pro zasmání
12.10.2014 - 20:39Zamila
Chi, to je dobrý :-) A aktuální - viz církevní restituce ;-) Chjo.
22.01.2013 - 13:00inkoust
:-) :-) :-) Díky!!!
16.11.2012 - 18:35dobrý, smekám, opravdu chvílemi jsem se zasmála a vůbec čekalajsem , co z toho vyleze... a dobrý ..takové soudružské ...mě tenkrát bylo dvanáct ..jóó to byly časy...taky jsem snila o rytíři , ale blanický být nemusel:))
16.11.2012 - 14:34Tak to je bomba žes to napsal v první polovině r. 1989, teda měl si dobrý nápad, teď když to tady sledujou, budou radši dál chrápat.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen o Blanických rytířích : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Napsáno na dlani
Předchozí dílo autora : Rozhovor s květinou
