Nedělní úklid

Odešel žít
Odešel nádobí mít
Bitches Brew, odvar z děvky
Ambra! Město páchne dvanáctkou
Závislí na zkvašené mouce
Domy ve tvaru květin
Jako když jsem přišel k tomu jazzmanovi
A říkám mu to je hovno a tohle taky
Něco ostřejšího než hudbu tam nemáš?
A tak snáším nádobí a vzpomínám
Ccssssssss, vydrž to, nech si něco za odměnu
Rohlíky, pytlíky, nachos, salsa, kuličky z reklamy
Svině s lidskou tváří z billboardu ke Slunci září
Papírky od dětí co nedostaly šanci ochutnat čokoládu
Petky, časáky, knížky, chňapky, zastavenej čas
Vedle postele, u tebe kýbl u mě nůž, o co šlo?
Alkoholici v těžkých kocovinách, sobota nebyla
Cvičíš, uklízím, sex byl lepší včera nebo dneska?
Za pár dní znovu bez bytu, vaši se vrací
Moravská rapsodie, prý nejlepší co četla
Ta dívka v tramvaji, děsnej opruzák tenhle Konečný
Jak někdo začne machrovat, že přečetl Nietcheho
Ve své vlastní knížce, i Hrabal to dělal, aspoň uměl popisovat
Tak nevím co s nim, opisovat titulky z rudého práva? Pffff
V Plzni je dost lidí tak vylitejch
Že tím jací jsou vlastně hrajou
Dobrý knížky maj záložky na konci
Samozřejmě biočajovny a ekoshopy tu jsou taky
Nevíme co, holkám k narozkám
Viď Josef, koupil jsi kytku, upekl dort, beztak to bylo málo
Velryba si usrala, koník se prvně proletěl spirálou saxofonu, a tak
Kecání o ničem, chce to akci, další pívo

Kdo neumí zpívat, ať si se mnou zarepuje

Doma je nuda, a venku je nic,
venku je zima, a doma je hyc,
vyšlapaná cesta ke kotci vzruchů,
stromy už opadaly, nastal čas duchů,
straním se strany na špičce hrany,
hraju si na to, že to není prohraný,
všichni jsou samy, ve stádu lamy,
náhorní plošinou vanou si vany,
pod hlavní horou světové hany,
stydí se za lidi co ničí programy,
z ocele, betonu pro lásku rámy,
hypoteční čůrek naplní krámy,
bezkřídlé, vrávoravé, strnulé panny,
strakaté straky? Spíš spící vrány
oči zbědované pod pruhovaným
svetrem umazaným od nirvány

dělo neděle vříská bezcílně
prochází se po tichu
a tak
žblepty typické
že tady už není co vymejšlet