Zvláštní melodie

Možná melodie,
možná, že ty,
možná jen utopie,
a možná tvé rty.

***

Zbytek tvých rytmů ve mně dál tepe,
v hlavě tě nosím, vzpomínka zebe.
Krví mi pluješ, srdce melodii buší,
ty jsi ta hudba, kterou slyší jen hluší.

Na rtech tě válím, nahlas i v duchu,
s falešnou něžností lahodíš uchu.
V těch tvých notách lehce se ztrácím.
jen v nočních můrách k tobě se vracím.

Já chtěl být tvým hudebníkem dvorním,
však teď pouze krvavé slzy roním.
Dávno vím, že chlapy přece nebrečí,
co dělat mám, když srdce se dostává do křečí?