Mezi dvěma světy XV.

„Rollande, Zaro,“zaslechli vyděšené volání svých jmen. Amar, Zara, Pierot a Rolland zpozorněli. Do dveří vtrhl udýchaný zpocený Don, který za nimi utíkal po schodech. Jakmile dorazil do místnosti, zastavil se a pomalu oddechoval.
„Done, co se děje, co křičíš?“ Zeptala se Zara, která k němu doběhla a pomohla mu, se posadit.
„Uf…máme problém,“pronesl a podíval se především na Rollanda. Z jeho pohledu Rolland vycítil, že se určitě nejedná o nic dobrého.
„Done, co se stalo?“ Zeptal se s klidným, i přesto nejistým hlasem Rolland.
„Se..Selena..zmizela…někdo ji unesl,“vypověděl Don, očekávajíc špatnou reakci. Jeho předpověď byla správná. Rolland po těch slovech vyskočil ze židle, nepociťujíc své zranění, a vytřeštil oči.
„Co to povídáš? Jak..jak..unesl?“ Došel k Donovi a vzal ho za ramena.
„Viděl jsem to na vlastní oči, jak od vás vyběhla, někdo ji uhodil do hlavy, posadil na koně a ujížděl pryč. Chtěl jsem se za ním hned vydat, ale najednou se k němu přidalo dalších asi dvacet ozbrojených jezdců, nemohl jsem nic dělat. Rollande, promiň, musíme něco udělat! Ostatní to už ví, jsou připraveni jít Selenu zachránit, jen čekají, co povíš ty.“ Vysvětloval zoufale situaci Don.
„To je jasné, jedeme ji zachránit. Řekni mužům, ať se připraví,“tím „připravit“ myslel, osedlat koně a vzít co nejvíce zbraní, „a vyrazíme, co nejdřív. Ať to byl kdokoliv, najdeme ho,“přikázal svému příteli, vyzval jej a společně zamířili ke dveřím.
„Jdeme s vámi,“rozhodli Amar s Pierotem a přidali se k Rollandovi a Donovi. Oba muži souhlasně kývli.
„Rollande, počkej, jsi slabý, nemůžeš nikam jet!“ Zastavila ho Zara.
„Zaro,“oslovil ji Rolland a pousmál se, „děkuji za tvou starost, ale jde o Selenu. Musím ji najít!“
Zara si pomyslela své, vzhledem k události, která se nedávno odehrála, ale Rollandovi nic neřekla. Bezradně si povzdechla a pokývala hlavou.
„Rollande, vraťte se v pořádku,“špitla a pokusila se o upřímný úsměv.
Rolland Zaru políbil na tvář a vyběhl s ostatními muži ven. Venku již panoval zmatek, muži sedlali koně a chystali zbraně. Rolland s přáteli se k nim přidali. Všichni očekávali Rollandovy rozkazy.
„Chlapi, víte, o co jde, tak nebudu nic víc říkat, než jen, najdeme ji! Ať je, kde je, jasný?“ Křikl Rolland rozhodně.
„Jasný!“ Odvětili jednohlasně.
Rolland přikývl, když v tom náhle zaslechl známý ženský hlas.
„Co se to tu děje? Rollande, jsi v pořádku?“
Rolland se otočil a spatřil za sebou Kiminoke, která zmateně sledovala dění kolem.
„Kimi, kde se tu bereš? Ano, jsem,“pousmál se, „ale teď na to není čas. Selenu, někdo unesl, jdeme ji najít,“odvětil ji Rolland.
Po těch slovech se Kiminoke zamračila. Takhle si to nepředstavovala. Její plán dostával první trhlinu. Nenapadlo by ji, že ji půjde Rolland hledat. Ona měla zmizet, ale Rolland ne. Jestli zjistí pravdu, bude s ní zle.
„To je strašné, přeji hodně štěstí, ať ji najdete,“odpověděla a falešně se usmála. V duchu však vymýšlela, jak tohle napravit. Než stačila odejít, zastavila ji Zara, která stála přede dveřmi a pozorovala připravující se muže.
„Kiminoke, počkej! Kde jsi byla?“
Po těch slovech se Kimi zastavila a otočila na Zaru. Rolland přestal sedlat koně a pohlédl na obě ženy. Nechápal, co se děje.
„Pryč, proč se ptáš?“ Řekla nejistě.
„Kimi, mám tě ráda, ale…je divné, že Selenu někdo unesl, a ty ses bezprostředně po tom, objevila.“ Vypověděla vážně a pohledem ji probodávala.
Rolland tuto otázku nechápal. Došel k Zaře a pošeptal ji.
„Zaro, co to děláš?“
„Vydrž,“odvětila stroze, neustále sledujíc nejistou Kimi. „Odpověz mi, kde jsi byla?“
Kiminoke se začaly potit ruce. Takhle to nemělo dopadnout.
„Kam tím míříš? Chceš naznačit, že s jejím únosem mám něco společného?“ Snažila se Kiminoke z nenadále situace vymluvit.
Rolland byl na pochybách. Nechápal. Nevěděl, komu věřit.
„Rollande, jak jsi byl v mdlobách, seděla u tebe Kimi. Nevím, co se tam stalo, ale zničehonic od tebe vyběhla, a doteď jsem ji neviděla.“ Pošeptala Zara Rollandovi, tak, aby to Kiminoke neslyšela. „A sám víš, že Selenu nenávidí,“vypověděla.
„Snad nemyslíš, že….,“začínal Kimi taktéž podezírat. Zara se ušklíbla. Nebyla jsi tím jistá, ale Kiminoke podezřívala. Rolland pohlédl na Kimi.
„Kimi, máš s tím něco společného?“ Otázal se rázně.
Kiminoke o krok ustoupila. Dostala se do úzkých. Co má dělat? Přiznat se? Nebo nadále zapírat? Jestli zalže, Rollandovi se může něco stát, a to nechce, ale když se přizná, Rolland ji bude navždy nenávidět.
„Kimi, odpověz, víš, kde je Selena?“ Zopakoval otázku Rolland. Kiminočino dlouhé mlčení mu napovídalo, že nejspíš ano.
„No a co? Nenávidím ji, jsem ráda, že zmizela!“ Vykřikla uraženě a zlostně se na Rollanda se Zarou podívala. Zara se zahleděla do země. Bála se Rollandovi reakce. Ten byl natolik překvapen, že nebyl sto reagovat. Zara k němu došla a uchopila ho za ruku. Snažila se jeho výbušnou povahu zklidnit. Rolland pootočil hlavu na Zařinu ruku, nadechl se, a pokoušel se v sobě udržet vztek.
„Kde je?“ Otázal se klidným hlasem.
Kiminoke se rozplakala. Nebyla tak silná, jak si původně myslela. Se slzavýma očima hleděla na Rollanda. Bála se jeho další reakce, až mu řekne pravdu.
„Tak kde je?“ Rozkřikl se a vytrhl ruku ze Zařina sevření.
„U Gerwina! Má ji Gerwin!“ Vykřikla a ustoupila o několik kroků zpět.
To, co Rolland zaslechl, jej vyvedlo z míry. Zara překřížila prsty a přiložila si je k ústům. Tohle nečekala ani ona, a to byla u Kimi zvyklá na ledacos. Rolland svraštil obočí. Jeho vztek nabíral na intenzitě. Otevíral naprázdno pusu a byl připraven něco říct, avšak netušil co. Zara se neodvážila jakkoliv zasahovat. Tohle je už mezi nimi.
„Jak u Gerwina? Vždyť nevěděl, co je Selena zač, jedině, kdyby mu….to…někdo řekl,“ dořekl a pohledl na Kimi. Ta se kousla do rtu a zadívala se do země. Vše mu postupně docházelo. Nemohl tomu věřit. Kiminoke? Zradila ho.
„Ty víš, kde Gerwin sídlí?“ Otázal se s obavami tichým hlasem.
Kimi věděla, že je konec. Tohle ji Rolland neodpustí, ale musí s pravdou ven. Beze slova kývla na souhlas a ostudně se podívala do prázdna.
„Proboha,“vyhrkla Zara a zděšeně pohlédla na Rollanda. Dobře věděla, co to pro Rollanda znamená. Ten zaťal pěsti, nadechl se, ale svůj vztek již nadále nemohl kontrolovat. Udeřil Kiminoke natolik silně, až jí roztrhl ret. Vyděšená Kimi se uchopila za tvář a na ruce ucítila krev.
„Gerwin mi zabil rodiče. Kdybych věděl, kde je, zabil bych ho hned. A ty celou dobu víš, kde je,“ pověděl Rolland znechuceně a odplivl si Kiminoke k nohám.
„Ale já…,“chtěla se obhájit, ale Rolland nechtěl nic slyšet.
„Zmlkni! Nemluv!“ Křikl, udržoval se, neboť po skutečnosti, kterou právě zjistil, by ji zabil na místě. Věděl, že by toho pak litoval. „ Myslíš si, že bych tě mohl mít někdy rád? Po tomhle? Nezabiju tě jen proto, že víš, kde Gerwin žije. Teď mi povíš, vlastně ne, pojedeš s námi a sem se už nevrátíš! Zůstaneš u něj, nebo kdekoliv jinde, to je mi jedno, já tě už nechci vidět!“
„Rollande, prosím..,“žadonila se slzami v očích a třesoucími se koleny.
„Rozuměla´s mi?“
Kimi se zhrouceně podívala na Zaru. Alespoň od ní čekala nějaký soucit.
„Na mě se nedívej. Kimi, mám tě ráda, ale tohle…víš, kolik nebohých bezmocných lidí Gerwin zabil…my proti němu neustále bojujeme..,a ty nám řekneš tohle…ty jsi zodpovědná za smrt těch lidí…kdybys nám to řekla dřív, bylo by ušetřeno mnoho životů….“Zara se přidala k Rollandovi. Kimi si klekla na zem, držíc si bolavou tvář. Sklopila zrak a dala se do neutichajícího pláče. Rolland ji uchopil za ruku a škubnul jejím nebohým tělem. Prudce ji postavil na nohy.
„Chlapi, jedeme!“ Rozkázal a Kimi bez milosti táhl ke koni. Ta si nasedla a podívala se červenýma očima na Rollanda.
„Rollande, já nechci…,“koktala přes slzy.
„Na následky jsi měla myslet dřív. Teď mě k němu zavedeš! Jeď!“