přidáno 15.07.2012
hodnoceno 6
čteno 1281(7)
posláno 0
Už jsem tak blízko,

vidím světlo,

procházím jím.

Ale...já nechci!

Chci hned zpátky!

Otočím se, ale nic nevidím, jsem oslněná světlem.

Brečím, křičím, jsem zoufalá,

pořád chci zpátky,

chci vidět všechny ty,

které miluji.

Budu jim chybět?přemýšlím,

chtěla bych vědět jestli na mne budou vzpomínat

a na co si vzpomenou.

Najednou mne světlo přestává oslňovat

a někam mne to táhne,

už si myslím, že jdu do pekla,

ale najednou se ocitám v nějaké místnosti.

Ležím a nade mnou jsou ti,

se kterými jsem ještě chtěla žít.

Dostala jsem pusu na čelo.

Jsem živá?zašeptala jsem.
přidáno 16.07.2012 - 13:16
Děkuju :)
přidáno 15.07.2012 - 20:26
Heh,tunel.
přidáno 15.07.2012 - 18:53
Souhlasím s tím, co bylo pode mnou uvedeno, spíše úvaha, ale slušná :)
přidáno 15.07.2012 - 15:18
Jelikož jsem to nebrala jako báseň ale spíš souhrn myšlenek napsaných ve větách jak se to naskytne ... Tak se mi to moc líbí.. Nad obsahem se dá přemýšlet du číst znova ;)
přidáno 15.07.2012 - 14:52
Mezi životem a smrtí tenká hranice, povedené
přidáno 15.07.2012 - 13:06
Spíš mi to přijde jako úvaha...jinak hezkej námět.. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Světlo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Co je to krása?
Předchozí dílo autora : Oblíbené místo

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming