Opět takový návrat v čase...
přidáno 10.07.2012
hodnoceno 4
čteno 791(8)
posláno 0
Měsíc- to noční sluníčko,
prohání se čiperně po nebi,
osvítilo jí maličko
a zas vymýšlí projevy.

Hvězdy kolem ní jak od jehly dírky,
mraky mu propujčují skvrny,
chce lepší oči - chce vidět trpaslíky
a zapomenout na chmury.

Seděla tu s perem v ruce,
nemohla odtrhnouti zrak,
seděla jak ještěrky na opuce,
jen měsíc a psala tento brak.

Seděla tu každý večer
a zírala na nebeský strop,
ted trouchniví- rok s rokem se sešel
a po ní zbyl tu jenom hrob.

Hrob pod listím a mechem skryt
a ona odpočívá tiše,
Ticho v dáli, jen měsíční zas svit
však její brko stále píše.
přidáno 11.07.2012 - 15:32
já se nebudu asi ani smát, ani plakat. ještěrky na opuce? kopírování přirovnání z básníků? máš na víc, holka!
přidáno 10.07.2012 - 16:44
každý jsme svým způsobem nosičem štafety..., dalším, prvním, posledním, ale tak už je tu zvykem býti v bytí...
přidáno 10.07.2012 - 13:21
souhlas nádhera jen nevim zda se mám nad ní usmát nebo plakat ...
přidáno 10.07.2012 - 13:06
Jup.! Hezký, úžasný. Velmi líbí,. :))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pohled na schovanou lunu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vítr v krajkách,s plnými kapsami a vyvinutými plícemi
Předchozí dílo autora : Dnešní ráno

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming