Tisíce mil vzdálený (částečně psaný příběh/částečně báseň)

Když se z okna dívám
Tak si jen říkám
Kdo ostatním lidem pomáhá.
Často neklid, někdy i zloba
Vidím lidi na ulici
Jak sémě svých činů sklízí.
Rozhdonu se postavit vor
Každý dobrý člověk je můj vzor
Štěstí půjde se mnou
Léky do voru skládám
Za pádla své lodi sedám
Ani mi nevadí, že jsem sám

Tak neváhej a pojď se mnou
Dám ti láskou svou
Léky tě vyléčí
Pro vás jsem od domova tisíce mil vzdálený
Tak ber co dávám
Pluji z daleka k Vám
Léky tě vyléčí
Pro vás jsem tisíce mil od domova vzdálený

Když se ze své lodi dívám
Už vím, že nejsem sám
Pluji dnem i nocí
Za lidmi s nemocí
V dáli pevninu vidím.
Za léky co vidí
Mi lidé poslední jídlo nabízí
Každý z nich je dobrý člověk.
Léčení ochotně přijímají
Mnoho otázek na mě mají
Každou chvílí se mě na něco vyptávájí.

Tak neváhej a pojď se mnou
Dám ti láskou svou
Léky tě vyléčí
Pro vás jsem od domova tisíce mil vzdálený
Tak ber co dávám
Pluji z daleka k Vám
Léky tě vyléčí
Pro vás jsem tisíce mil od domova vzdálený

Daniel Albrecht vyplul na svou plavbu 22. května 1994 z Anglie.
Na cestu se vydal sám a s mnoha léky pro nemocné.
Doplul na ostrovy tisíce mil vzdálené, kde pomáhal nemocným.
Mnoho životů zachránil.
Žádné nové zprávy o tomto vyjímečném člověku nejsou.
Ale my všichni víme, že se plaví po mořích a oceánech a zachraňuje životy.

Tak neváhej a pojď se mnou
Dám ti láskou svou
Léky tě vyléčí
Pro vás jsem od domova tisíce mil vzdálený
Tak ber co dávám
Pluji z daleka k Vám
Léky tě vyléčí
Pro vás jsem tisíce mil od domova vzdálený
Tisíce mil vzdálený
Tisíce mil vzdálený