|
Mé 13. dílo :D
Další šílenost typu: Já nejdu s davem. Dav jde se mnou.
 03.06.2012 5 1317(11) 0 |
Jako lososi, tak i já
životem se jinak prodírám.
Proti proudu a přez tlamy medvědů.
Plavu k cíli,
kteý je vzdálený snad stovky mil.
Hráze ani vodopády mě nezastaví,
ba naopak se mi budou klanět
tam někde na zemi,
zatímco já poletím v oblacích.
Nejsem jedna z milionu,
milion je mnou,
ač to tak nevypadá.
Jsem živel,
který překaná všechny ostatní
a s přehledem se jim směje.
I když jiní selžou,
já vytrvám - možná navždy.
životem se jinak prodírám.
Proti proudu a přez tlamy medvědů.
Plavu k cíli,
kteý je vzdálený snad stovky mil.
Hráze ani vodopády mě nezastaví,
ba naopak se mi budou klanět
tam někde na zemi,
zatímco já poletím v oblacích.
Nejsem jedna z milionu,
milion je mnou,
ač to tak nevypadá.
Jsem živel,
který překaná všechny ostatní
a s přehledem se jim směje.
I když jiní selžou,
já vytrvám - možná navždy.
04.06.2012 - 15:34Cvokhauz
Líbí se mi. Umím si docela realisticky představit, cos poslouchala, když jsi to psala, aneb Nox se zase vyřádil :) :) Jen mi vadí "přeZ" a "překAná"
04.06.2012 - 13:46Je krásná, připomněla mi jeden text písně, asi tím že je tam pár podobných slov. Povedla se. Navždy a zas....
04.06.2012 - 13:25Wau..tak ta nemá chybu..úplně mě připoměla mých 15 let a mé plány..ty prostě létáš a vodopády se ti budou klanět a taron též :)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lososí tah : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Klíč k životu
Předchozí dílo autora : Jednou snad
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
