Dlouhá cesta aneb přes 4 státy a 4 řeky

Když jsem se plavil po Rýnu,
dostal jsem rýmu.
Bydlel jsem v lese pod stanem,
Z něho jsem odešel do Frankfurtu nad Mohanem.
Z Frankfurtu jsem šel do Mnichova, kde na mě jeden muž volal:
"Hej ty ptáku,
dej si se mnou páku."
Páku jsem si s ním na stole vyrobeného z buku,
ale měl obrovskou sílu, takže mi málem zlomil ruku.
"No nic synku,
teď zkus zvednout tuto 150 kilogramovou činku."
Samozřejmě jsem neměl takovou sílu
a dostal jsem kýlu.
Vrátil jsem se zpět do Frankfurtu, kde mi ukázal své dávné bydliště,
a doprovodil mě na letiště.
V letadle jsem si sedl vedle nějakého pána,
v tom se však ozvala rána.
Ten pán byl starý známý průvodčí, který se na mě divně díval,
a já se nevinně usmíval.
V tom se ozvala další rána
a my spadli do Milána.
Neměl jsem čas na nějaké hrátky
a šel jsem si prohlížet milánské památky.
Z Milána jsem šel do Říma,
kde byla překvapivě velká zima.
Z Říma jsem šel do Vídně přes Alpy,
kde mě vyděsily skalpy.
Došel jsem do Vídně,
kde se žádnému člověku nemůže žít bídně.
Z Vídně jsem došel k řece, která se jmenuje Dyje.
V Dyji spousta ryb žije.
Na loukách jsem viděl strakaté krávy,
zrovna u ústí Dyje do Moravy.
Na Moravě jsem se proti proudu dostal až do Dřevnice,
ale nadřel jsem se velice.
Někdy kolem rána
jsem dorazil do skvělé restaurace, která se jmenuje U Johana.