přidáno 25.05.2012
hodnoceno 2
čteno 918(9)
posláno 0
Úplněk plný oranžových kráterů jak oko po flámu
svítí skrz mraky.
Zástupem unaveně tupým drát se zpět k podstatě, k cíli.
Vstříc ránu bez světla,
vstříc večerní temnotě,
vstříc inverzi studuji slovesnost.
Snad za zrcadlem jsem žila.
Ač slyším – nerozumím,
sama unaveně otupělá DOST.
přidáno 02.06.2012 - 18:47
fakt je hlubokomyslná, těžká až trudnomyslná..., že se teď úplně divím, jaká jsi povětšinou veselá kopa. ;-) jako tuhle v kostele... :-)
přidáno 27.05.2012 - 15:17
Ta báseň je tak hlubokosmyslná, že se divím , jaktože žádné komentáře ? Asi proto, že je dosti těžká..já vím....není o tom , že člověk plně vždy nechápe smysl a význam toho , co prožívá ? A proto si kolikrát neumí ujasnit, co vlastně od života chce ? A co a proč se mu to děje ?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
CESTOU K PODZEMCE : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : KRUH
Předchozí dílo autora : PŘEDSEVZETÍ

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming