|
Traktát, nejdříve přirovnávám hvězdy ke kouskám plísně, poté spadnu do trapných rýmů jako jest píseň-tíseň, pak se ze mě stane osamnělá studentka architektury a nakonec zase jako já v reálu skončím v Zapomněnce. Ptákovina.
 16.05.2012 6 1057(10) 0 |
Od Hracholusek
Tahle báseň,
je jak třáseň,
jak to chmýří netopýří,
jak ta chatka vratká,
na břehu pozlátka,
co údolí přehrazuje,
pro ryby a vodní elektrárny,
nebe jak niva,
mozaika mraků,
kousky plísně sem tam,
i listy prdí Jasmíno,
rozebírat to víc? Pfffff,
řekl mi doslovně:
„Já už nevim, co mám,
se sebou dělat.“
Ženy krotí muže vole,
nejhůř konči drsňáci v mládí,
škrtni, aby se ti v komíně neusadily vosy,
kámen o kamen v kamnech jemně mni,
má hebká vostroto
Z Pamíru,
letím na chmýru,
unášen ve víru,
našeho vesmíru
Z papíru,
loďku mám na míru,
tlačím led do stráně,
zdravím tě z Kašmíru
Trapárna
Jedna jemná šestnáctka,
zabouchla se do nácka,
chodí na sraz proti Romům,
hází lahve k jejich domům
Její sestra dvacítka,
olizuje pravítka,
cestou domů z fakulty,
přehlížena adulty,
pod vousy si brouká píseň,
neví jak má zrušit tíseň
Nejistota plní nitro,
bože nechci další jitro,
taky by jsem brala chlapa,
chybí mi ta správná mapa?
Asi, možná, nevím jak,
rozpustit ten šedý mrak,
mlžné zdivo mezi lidmi,
zakřivuje úsudky,
nemohu znát druhého,
když nevím nic o sobě
Proč tu jsem a proč tu jsi,
nepovíš mi ani ty,
pane z lopaty zachráněn,
jak Jeníček,
civíte cizím do svíček,
jak vyoraná zpustlá myš,
zmoklý bažant, termoplyš,
stejně bych Vás pane brala,
než si pro nás přijde zralá
Kup prosím tě v Zapomněnce rohlíky, jinak je tu spousta jídla.
Tahle báseň,
je jak třáseň,
jak to chmýří netopýří,
jak ta chatka vratká,
na břehu pozlátka,
co údolí přehrazuje,
pro ryby a vodní elektrárny,
nebe jak niva,
mozaika mraků,
kousky plísně sem tam,
i listy prdí Jasmíno,
rozebírat to víc? Pfffff,
řekl mi doslovně:
„Já už nevim, co mám,
se sebou dělat.“
Ženy krotí muže vole,
nejhůř konči drsňáci v mládí,
škrtni, aby se ti v komíně neusadily vosy,
kámen o kamen v kamnech jemně mni,
má hebká vostroto
Z Pamíru,
letím na chmýru,
unášen ve víru,
našeho vesmíru
Z papíru,
loďku mám na míru,
tlačím led do stráně,
zdravím tě z Kašmíru
Trapárna
Jedna jemná šestnáctka,
zabouchla se do nácka,
chodí na sraz proti Romům,
hází lahve k jejich domům
Její sestra dvacítka,
olizuje pravítka,
cestou domů z fakulty,
přehlížena adulty,
pod vousy si brouká píseň,
neví jak má zrušit tíseň
Nejistota plní nitro,
bože nechci další jitro,
taky by jsem brala chlapa,
chybí mi ta správná mapa?
Asi, možná, nevím jak,
rozpustit ten šedý mrak,
mlžné zdivo mezi lidmi,
zakřivuje úsudky,
nemohu znát druhého,
když nevím nic o sobě
Proč tu jsem a proč tu jsi,
nepovíš mi ani ty,
pane z lopaty zachráněn,
jak Jeníček,
civíte cizím do svíček,
jak vyoraná zpustlá myš,
zmoklý bažant, termoplyš,
stejně bych Vás pane brala,
než si pro nás přijde zralá
Kup prosím tě v Zapomněnce rohlíky, jinak je tu spousta jídla.
17.05.2012 - 13:58Mě vždycky Homérovo dílka prostě pobaví, já tam necítim absolutně žádný životní tápání, já tam čtu drsný, realistický pojetí života, nepřikrášlený a hodnotný. Jasně možná má občas problém s holkou a občas problém sám se sebou, kdo to nemá. Ale neni to žádný zoufalec, nebo zkrachovalec, naopak je to pro mě požitkář. On totiž má jasno. Já tam prostě čtu jeho vnímání života získaný z jeho vlastních zkušeností, ale taky jeho pozorovacím talentem. On si nic nepřikrášluje, neheká, on ŽIJE a KOUKÁ kolem sebe. Tak to prostě vnímam já, když čtu jeho díla a usmívam se nad nimi jako jelito a pokyvuju hlavou.
17.05.2012 - 11:11taron: Tak to vůbec není, naložené to mám dobře, to se neboj. Na nudu ani nemám čas. Ty se nezamotej do mých ptákovin. To mi řikal kolega, že neví co má se sebou dělat, že měl zase okno a ztratil batoh, atd. Nevěděl jsem, co mu na to říct.
17.05.2012 - 11:02Ženy krotí muže vole,
a jiné verše mě utvrzují v tom , že ty nevíš co s vlastním životem, vůbec nevíš, jak s ním naložit...máš v tom zmatek a hledáš sám sebe a ostatní...sice velmi po svém..velmi osobitě .., ale zlé srdce nemáš, to ať mi nikdo netvrdí, nebo mu dám podpadkem ...jenom se u toho nakládáním s vlastním životem nezamotej do nakládání zbytečného života...život se dá prožít i smysluplněji ..tak a teď jsem se do toho zase zamotala..už jdu zase o dům dál :))
a jiné verše mě utvrzují v tom , že ty nevíš co s vlastním životem, vůbec nevíš, jak s ním naložit...máš v tom zmatek a hledáš sám sebe a ostatní...sice velmi po svém..velmi osobitě .., ale zlé srdce nemáš, to ať mi nikdo netvrdí, nebo mu dám podpadkem ...jenom se u toho nakládáním s vlastním životem nezamotej do nakládání zbytečného života...život se dá prožít i smysluplněji ..tak a teď jsem se do toho zase zamotala..už jdu zase o dům dál :))
16.05.2012 - 19:39no jestli ujídaj hrách, tak se není čemu divit.
:-))
nemohu znát druhého,
když nevím nic o sobě
....
:-))
nemohu znát druhého,
když nevím nic o sobě
....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Od Hracholusek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Last shit
Předchozí dílo autora : Ukojená meditace
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Eraso Holexa» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)
