 11.05.2012 4 1113(9) 0 |
Jdu zelenou klenbou kvetoucích lip a platanů
pěšinou spánku, když sny se už zdají
krajinou slunce a rudých červánků
na trylcích ptáků, kteří tvé jméno znají
Slunce mě přivítá, v té krajině snění
vítr nese mě v náruči, to vracím se domů
úsměv tvůj, tvé hnědé oči zářící
něžně mi napoví
že zde svoji, již zůstanem na věky věků
pěšinou spánku, když sny se už zdají
krajinou slunce a rudých červánků
na trylcích ptáků, kteří tvé jméno znají
Slunce mě přivítá, v té krajině snění
vítr nese mě v náruči, to vracím se domů
úsměv tvůj, tvé hnědé oči zářící
něžně mi napoví
že zde svoji, již zůstanem na věky věků
12.05.2012 - 00:40... jéjej, muži umí věcí, především milovat vás ženy přeci.
Co se básně týče, souhlasím s vámi, milé dámy.
Co se básně týče, souhlasím s vámi, milé dámy.
11.05.2012 - 17:25Firel
pekna :) moc pekna :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mezi snem a probuzením... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stín...
Předchozí dílo autora : Tvé jméno...
