přidáno 20.04.2012
hodnoceno 3
čteno 820(6)
posláno 0
Vleču se pouští beze jména,
jsem sama, jsem pryč,
jsem opuštěná a brečím slzy z krve.
Nemám co bych ztratila.

Nic nevlastním, nemám proti světu,
já jsem nula.
Ztracená u sebe v sobě, mtrvá, nehybná, volná,
ukrutně sama a krutě vyhýbavá,
zpocená a malátná, já jsem nechtěla žít!

Nehodlám se smát ani nadávat ani křičet,
milostivá mi bude smrt.
přidáno 21.04.2012 - 11:02
Děkuji, naštěstí to je jen básnička, bolavá, ale naštěstí ne o mně.
přidáno 20.04.2012 - 22:30
Smutná,vzdoruj do posledního dechu bojuj nikdy se nevzdavej svými basnemi radost i myšlenky rozdávej, když někdo řekne seš vzduch tak buď vždyť vzduch je vsude.
přidáno 20.04.2012 - 18:34
Hm...hodně bolavá, taková jako , prostě už nic od života neočekávám ! Ale očekávej, očekávej , jsi mladá...očekávej toho moc a moc dostaneš :))))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nejen slova : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : V naivní překrásné laskavé říši
Předchozí dílo autora : Zlatý korzet

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming