|
Jen tak přemýšlim...
 18.04.2012 4 1095(11) 0 |
Paradox dospělosti
Léta se snaží ohnout mi hřbet,
bráním se jim
a v myšlenkách vracím se zpět,
kdy mi bylo možná pět,
kdy žilo se mi vesele,
kdy mohl jsem obeplout svět,
aniž vylezl bych z postele.
Cestou k dospělosti,
pomalu mizí ten svět úpřimnosti,
v davu zaniká hlas snů,
zas hrajeme hru,
ve strachu,
z posměchu,
ze zbabělosti?
A chřadne tělo,
a stáváme se upjátými,
a děláme jen to, co by se mělo.
Léta se snaží ohnout mi hřbet,
bráním se jim
a v myšlenkách vracím se zpět,
kdy mi bylo možná pět,
kdy žilo se mi vesele,
kdy mohl jsem obeplout svět,
aniž vylezl bych z postele.
Cestou k dospělosti,
pomalu mizí ten svět úpřimnosti,
v davu zaniká hlas snů,
zas hrajeme hru,
ve strachu,
z posměchu,
ze zbabělosti?
A chřadne tělo,
a stáváme se upjátými,
a děláme jen to, co by se mělo.
18.04.2012 - 17:32...plavby kolem světa během poledního chrupkání.. jo bývalo to idylické...nebo ne? Paměť je zrádná paní. Báseň pravdivá a zdařile zpracovaná...
18.04.2012 - 09:05Já odmítla hrát hru....tak mám opravdu jisté problémy...no...třeba ze mě bude jednou stará, zlá neupřímná Taron...kdo ví ? Báseň je pěkná a pravdivá .....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Paradox dospělosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jaro
Předchozí dílo autora : Poprvé
