Když se nudím ve vlaku....
přidáno 05.04.2012
hodnoceno 6
čteno 1042(12)
posláno 0
Mluvím o té co dotekem roztápí ledovce, úsměvem rozzáří slunce o té jež polibkem rozbušila mé srdce, které zemřelo, přestalo bušit a zamrzlo v těle ztraceném v samotě světa. Tvůj polibek však dovedl paprsky lásky až k mému srdci, znovu začalo bušit. Ze začátku vznikaly jen praskliny v tlusté vrstvě ledu a temné samoty pokrývající srdce, do nedávna ve stínu světa ztraceného člověka.
Ale teď…….
Teď buší naplněno štěstím a láskou..Buší a žije jen pro tebe.
přidáno 06.04.2012 - 21:08
Úžasné :) Tohle už se jen tak nevidí aby se někdo ve vlaku nudil,a psal tohle..;) opravdu nádherné :)
přidáno 06.04.2012 - 09:43
To znám...ve vlaku, zvlášt, když mysliš na někoho blízkého se myšlenky krásně řadí do řady....moc hezké:-)
přidáno 05.04.2012 - 14:52
Jo, hezké vyznání, nudíš se ve vlaku, píšeš, koho by napadlo, že ne nějaký blbůstky, ale takovýhle milý text
přidáno 05.04.2012 - 13:18
Jo..takové krásné, milé a mlaďoučké :))))
přidáno 05.04.2012 - 10:51
No - pane jo! Tomu říkám vyznání :-)
přidáno 05.04.2012 - 10:49
Tak takhle bych se taky rád "nudil" - a vítej

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Znovuzrození : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Mít rád - Milovat

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming