|
Věřím v něj.
 30.03.2012 4 1318(11) 0 |
Tisícem rtů líbán,
avšak nikdy lásku nechutnal.
Tisícem paprsků Slunce hřán,
promrzlý až na kost.
Dítě smrti v náruči kolébal,
navždy souzen na bolest a na zlost.
Plakal slz řeky a v nich se i topil,
trpělivě čekal,
než té pravé ruky se chopil.
Odletěl za štěstím,
smutkem však jen hlavu sklopil,
křik hlasitější než tisíce výbuchů..
Říkal si: "Snad trápení světa zpestřím."
A fakt, že v štěstí,
byť falešné,
upřímně věřil,
byl tou smutnou pravdou pravdoucí.
Jeho srdce v krvi jest tonoucí.
Pocit štěstí očekávaně zradil.
Zmizel.
Odešel.
Co teď? Umřít, odejít?
Zase se tmě oddat,
sňatek s ďáblem uzavřít?
Na kolenou klečet?
Vyšší síly poprosit..
aby osud zasáhnul?
Asi už jen to mu zbylo,
když vítr nicoty do již ho do tmy odtáhl.
Věř, anděli, v osud.
Osud je a existuje.
avšak nikdy lásku nechutnal.
Tisícem paprsků Slunce hřán,
promrzlý až na kost.
Dítě smrti v náruči kolébal,
navždy souzen na bolest a na zlost.
Plakal slz řeky a v nich se i topil,
trpělivě čekal,
než té pravé ruky se chopil.
Odletěl za štěstím,
smutkem však jen hlavu sklopil,
křik hlasitější než tisíce výbuchů..
Říkal si: "Snad trápení světa zpestřím."
A fakt, že v štěstí,
byť falešné,
upřímně věřil,
byl tou smutnou pravdou pravdoucí.
Jeho srdce v krvi jest tonoucí.
Pocit štěstí očekávaně zradil.
Zmizel.
Odešel.
Co teď? Umřít, odejít?
Zase se tmě oddat,
sňatek s ďáblem uzavřít?
Na kolenou klečet?
Vyšší síly poprosit..
aby osud zasáhnul?
Asi už jen to mu zbylo,
když vítr nicoty do již ho do tmy odtáhl.
Věř, anděli, v osud.
Osud je a existuje.
31.03.2012 - 16:11Devils_PIMP
Máš v tom hloubku i bez básnických pravidel - tohle je bezva počtení.
30.03.2012 - 20:29D_P
Na osud verim od te doby co jsem potkal svoji pritelkyni
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Osud : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tak nádherná.
Předchozí dílo autora : Neopouštěj.
