Tam, kde se jedí sladké citróny...

Pršelo ... --- ... / to když nebe volalo o pomoc /
.
.
Kapky jí máčely / jindy perfektně upravené/ vlasy......stékaly po tvářích až tam- kde´s míval dlouho vstup zakázán- a mazaly líčidla. Smývaly tak krásný úsměv /což byla určitě škoda /. Stála na nástupišti číslo 5...stejná,
stejná,
stejná / a přitom zcela jiná /. Stála samozřejmě bez deštníku, který pro ni byl přehnaným luxusem- znáš ji-. Cácorka se strašně smutnýma očima, na kterou se dívky s paramplaty dívají opovržlivě a s nadhledem ...třeba proto, že jí to i tak šíleně sluší. Je hold vodní typ. Co naděláš.
// a každá druhá kapka je slaná- mívá k pláči sklon //


Stála na místě, které měla tak ráda. Na tom důvěrně známém místě. Na nástupišti číslo 5, kde se pusy dávaly rychle a letmo / protože vlaky tu hold jezdily přesně /. Milovala ten svůj dennodenní, ranní spěch....kdy tudy utíkala a vrážela s úsměvem do ospalých a nechápajicích lidí. / Ty vlaky jí prostě rády ujížděly / ...a ona kvůli nim mívala v očích děs, jako by za dvacet minut nejel další,
jako by už nikdy žádný vlak nejel.
V dny, kdy´s na ni čekal s kytkou, co sice brzo uschla, ale která měla velký smysl a která tolik znamenala. Kdy´s tam byl pro ni s otevřenou náručí....a kvůli tobě se prostě vyplatilo utíkat
a nenosit podpatky
a usmívat se na lidi, co čekali na spožděný rychlík.

§ Na tom nástupišti bylo vždy spousty divnejch lidí,
ale jenom ona na něm pláče §

A dnes už nikam nespěchá. Dívá se po lidech a svět pro ni nemá žádnou barvu. Možná tak šedivou a šedivá není plnohodnotná...je to jen něco mezi bílou a černou. Není nic. A ta punkerka za ní, kterou vždy obdivovala, také náhle ztrácí svůj styl...a hoper, co se tak divně usmívá, ho vlastně nikdy neměl.
--nesnáší hip-hop, jen oběť, protože ty´s ho miloval --

Hřeje si ruce o kelímek s hnusně hořkou čokoládou ..hořkou, jako sám její život...A může si za to sama. / ta s cukrem byla za 9,- a jí chyběl padesátník, kterej hodila do kašny...pro štěstí. Ironic /
.
.
Vždy byla
je a
bude
příčinou svých trápení.
/ Jsou věci, který prostě nezměníš /
.
.
Stojí na tom místě, jako už tolikrát....a tak trochu ze zvyku otevře stranu 6 v jedněch nejmenovaných novinách, které ti vnutí při vstupu. Horoskop na nic, !to věděla i bez nich!. Ve sladkých SMSkách žádná pro ni. / a recept na bramborovou kaši hned vedle už ji k smíchu vážně nepřijde, to byly časy /. Vlastně se dívá skrz a vzpomíná:

-na dny, kdy láska nebyla jen slovo složené z pěti písmen, které samy nic neříkají.
-na dny, kdy pampelišky byly ty nejkrásnější kytky
a Slunce zapadalo zatraceně brzo a pulnoční vlaky byly zrušený.
// Už se nesnaží porozumět slovům,
nečte mezi řádky //

Jen stojí a smiřuje se s tím, že pro ni už nikdy nebude ten plyšák v posteli znamenat tolik...ta fotka, že časem zežloutne.....
hmm, všechno jednou končí. Ale proč ? Může mi někdo říct Proč? Why? Warum? Pourquoi ? Ksakru, kam zmizeli všichni ti lidé, když je člověk poprvé
potřebuje!! Help ... --- ...

// Na nástupiště číslo 5 přijel vlak, nastupujte prosím //


Přijel. Známý,stále tak špinavý /nikdy tomu nepřikládala váhu v jeho objetí, se sny / ...její, jeho, jejich. Nastoupila a opřela si hlavu o poplivaný sklo- možná právem křičte fuj, i když co je vám po tom-.
A všechno je tak stejný,
stejný,
stejný. Partička číšníku, co pro její oči vždy slibovala hory a doly. Už mlčí, když je tolikrát odmítla..a zrovna dnes by potřebovala slyšet...že ty modrý oči jsou tak neskutečně skutečný, skutečně krásný. Třeba. ...---...
Romská rodina s nákupníma taškama z Tesca ( správně přidejte jim peníze, těch tašek je pouze šest )..ne, nevšímejte si mě..jen špatná nálada, ok? A ten malej romskej kluk na mě vyplazuje jazyk.

// A vlastně už se jí nechce brečet,
jen objímat
a říct : Mám ráda ....
jenže ji selhává hlas //
-bohužel, bohudík-

Závěr ? A když z okna uviděla kvetoucí citroník, vystoupila o zastávku dřív- Prostě proto. Na nádraží ZOUFALSTVÍ.....tak už ji nehledej, jí sladké citrony a je jí fajn.
Víc hnědejch očí by nesnesla, víc hoperský muziky by jí ztrhalo bubínky!! / neumí lhát ani sama sobě, víš to viď /

Poznámka. Ten lístek ale vážně nebyl zpáteční a je jen malá šance na jeho koupi, když poslední sen a padesátník strčila do náruče bláznovi. Jestli ji máš ještě pořád rád, tak neHLEDEJ, good luck!!