ze sbírky: Amante sin cuerpo 14.05.2010
přidáno 13.03.2012
hodnoceno 5
čteno 837(8)
posláno 0
Chodí ke mně po nocích milenec bez těla,
ve vlnách nádherných žhaví mě do běla

Jen mě trochu mrzí,
když ho toužím políbit,
že jen vzduch polykají mé dásně.

Neuslyším vedle sebe
jeho srdce bít,
ani jeho slastný vzdych,
snad je mu se mnou taky krásně.

Kdo ví, jestli je ta energie vůbec člověčí,
která na mé smysly něžně útočí.
přidáno 14.03.2012 - 10:19
Cítíš energie , hm...to je vážné..., ne není..je to fajn...já je taky cítím......:))
přidáno 14.03.2012 - 00:00
K básni...první dva řádky mne zaujaly, rýmem trapně dobře podaným občas nepohrdnu pokud v řádku jistá i když banální myšlenka skrývá se. A pak už nic, prostě opuštěnost, opuštěnost, opuštěnost, gigolo, hlavně né pikolo atd.
přidáno 13.03.2012 - 23:56
37, check this. Proč? Vyser se na básně, dej mi ho na dásně...mi psala na mé psychochaosy, teď tu dopíjím, půjdu ještě kouřit, možná něco napíšu. Je to jedna z těch "básní", kdy si člověk říká...Co je to vůbec za člověka? Neposlouchala mě dneska v tramvaji?
přidáno 13.03.2012 - 23:48
Líbí :)
přidáno 13.03.2012 - 23:46
Milenec bez tela ... Uplne jsem se zacal tesit na hororovku :D ale i tak je to velmi VELMI pekne

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chodí ke mně po nocích : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : víš, že mám památku z té noci s tebou?
Předchozí dílo autora : Kde je vlastně ta hrana?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming