Můra

Jsou dni, kdy křičím hurá!
Vyhrála jsem sama nad sebou.
A pak z ničeho nic můra.
Sedne si, čeká, křídly třepotá, krouží nade mnou.
Kam se poděla?
Asi odletěla, zmizela.
Ne, v mozku se usadila.

Vypadni, ty příšero,
venku čeká jaro.
Čeho se ti zachtělo?
Chci létat jako motýl.
Motýl s můrou v hlavě,
to nezní moc zdravě.

Celá ta slátanina blbá je,
co se dá tvořit v hlavě s můrou?
Mám brečet sama nad svou smůlou?
Vypadni, slyšíš, nechci tě znát.
Chci vítat slunce, chci se smát.
A ne mít hnusný pocity.
Jsem odkázána sama plakat
a v myšlenkách svých jenom tápat.
A za to můžeš můro ty.