přidáno 07.02.2012
hodnoceno 2
čteno 1083(6)
posláno 0
Pamatuji si, ten pocit, kdy jsem byla šťastná. Otevřel jsi mi dveře, dal mi pusu a já se najednou cítila v bezpečí a vyrovnaná. Leželi jsme vedle sebe a povídali si. Povídali si o věcech,co nás trápily, plánovali budoucnost a hlavně se neustále smáli. Byla jsem tak moc spokojená a pak se to celé, tak nějak rozplynulo…
Když tě teď potkám, jsi jako cizí. Vidím v tobě aroganci, namyšlenost a špinavost. A proto táhni! Táhni ven z mojí hlavy a nepřidělávej mi starosti.
Pořád tady na tom zlém světě něco hledám a nenacházím to, ty to ale nejsi a tak zmiz. Nehledej mě, nepiš, nevolej…. Ztrať se.
Už netoužím po usínání vedle tebe a netoužím po tvém úsměvu a po tvých větách. Chci abys mi dal už jednou pro vždy pokoj.
přidáno 07.02.2012 - 21:37
Je to smutné...tak se vypiš a svěř se nám...svěřená bolest, poloviční bolest, všichni ti tu určitě držíme palce :))
přidáno 07.02.2012 - 15:39
Láska - hm hm ... Nevim co říci - snad jen že doufam, že sve stesti naleznes. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ztrať se : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Proč?
Předchozí dílo autora : Pohoda

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :
děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming