Rozhodoval jsem se, jestli to nedat spíš do deníku. Měl jsem hroznej víkend. Dvě noci za sebou rozdávat radost, to člověka vyčerpá :-) Sobota, čtyři ráno, dvacet pod nulou, osamělá dodávka a v ní zoufalci s lahví vína, kterou sebrali někde na stole :-) Příště už budu veselejší, fakt!
přidáno 06.02.2012
hodnoceno 8
čteno 1320(18)
posláno 0
Tichounké cesty
pomalu vedou k ránu

A tehdy věříš

Tam někde možná
malinko tepla zbývá

V alejích mráz

Nad mořem světa
tak nějak
hladově se rozednívá
přidáno 08.03.2012 - 16:07
to je dar.
přidáno 13.02.2012 - 11:05
Důležitá je ta víra v ní vyjádřená, vím jsou to jen chvilky, taky je mám, až žasnu kde se vzaly. Naštěstí jak přijdou tak odejdou a zase je fajn. Ale je moc hezky v té básni ten pocit v tu chvíli popsaný. Ne beznadějně.
přidáno 13.02.2012 - 09:47
Yasmin: Děkuju :-) Nějak mi nad ránem vyskočila v hlavě, ani jsem moc přemýšlet nemusel :-)
přidáno 11.02.2012 - 23:20
Musím ji číst stále dokola. Je v ní toho tolik..!
přidáno 06.02.2012 - 19:16
Ale vždyť je plná naděje.
přidáno 06.02.2012 - 12:39
Jo, pár slov a ta navozená nostalgie...díky :)))
přidáno 06.02.2012 - 10:34
Devils_PIMP: děkuju :-)
přidáno 06.02.2012 - 10:31
:O tvoje dila mě vzdy dostanou - je neskutečné jak pár řádku dokáže vtahnout ! :o

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cesty domů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Přilétání
Předchozí dílo autora : Možná

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming