Něco takového jsem už dlouho nenapsal... zajímavej pocit...
přidáno 05.02.2012
hodnoceno 11
čteno 1350(14)
posláno 0
S kladivama v rukách
bezpohlavní andílci
rozbíjej moji oblohu.

Křičej na mě pravdu.
"Nechte toho!"
Křičim zpátky,
a zacpávám si uši.

Sám ve svym světě
schoulenej do klubka
polykám hořký slzy.

Modrý střepy se tříštěj
na ještě menší střepíky.
Řežou mě
a já krvácim.

Obloha se hroutí,
všude černo, andílci zdrhaj.
Už jsem v tom sám.
přidáno 06.02.2012 - 07:17
hezky´s to pojmenoval!
přidáno 05.02.2012 - 22:11
Docela drsná, sedla mi do nálady. Fakt dobrá!
přidáno 05.02.2012 - 22:02
Je pro tebe netypická, líbí se mi
přidáno 05.02.2012 - 11:35
puero: Hmm. svatá pravda, Puero..analyzovat, ale bez emocí. Jak se to dělá? No, třeba se to jednou naučím..:))
přidáno 05.02.2012 - 11:30
Informace jsou důležité. Pravdivé i lživé. Ale je třeba je občas podrobit analýze aby se člověk přesvědčil jak moc odporují těm iluzím, kterými nás dávkovali. Někdy se totiž dá najít kompromis který ukáže že iluze nebyly iluzemi.

No, celkem mě to inspirovalo, možná něco napíšu.
přidáno 05.02.2012 - 11:28
taron: jednou za čas rád vyprdnu takovouhle báseň.. nedělám to často, dělával jsem.. nikdy ale nedávaly moc smyslu, teď jsem to snad konečně změnil...
přidáno 05.02.2012 - 11:27
Realita? To jsem my..Puero, já , i ty, i když se neznáme...i to je realita....potřebuješ pohladit ? Potěšit ? Bolí tě něco ? Od čeho máš kuchařku Taron? Hm? Nebo už jsem tu úplně na prd ?....
přidáno 05.02.2012 - 11:26
puero: modré nebe je taková metafora pro bariéru, kterou vytvoří rodiče a jiní dospělí... Andílci jsou metaforou pro informace, které se ti nakonec dostanou...
přidáno 05.02.2012 - 11:25
ó je strašné přijít o iluze
přidáno 05.02.2012 - 11:24
puero: zbyla realita ;) a dík za opravu ;)
přidáno 05.02.2012 - 11:22
A co zbylo tam nahoře, když obloha spadla? A nespadlo to náhodou dolů ono ,,modré z nebe"? A polyká se s tvrdým Y.

Mimochodem je fakt, že andělé jsou bytosti neutrálního pohlaví. Proto taky jejich jména končí na neutrální -iel. Ti andílci s kladivama mi připomněli tak trochu pink floydy, kteří si postavili zeď a pak ji sbourali. Nejspíš měli dobrý úmysl.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když vám padá obloha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : A vůbec
Předchozí dílo autora : Proč nesnášim, když sněží

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming