Byl jsem tam, plakal jsem tam, cinkal jsem tam...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tváře mě pálí od slz,
ale přesto,
a nebo právě proto,
mám radost.
Radost,
že jsem si zacinkal klíčema,
i když jsem svobodný.
Cinkal jsem pro tebe,
Václave.
ale přesto,
a nebo právě proto,
mám radost.
Radost,
že jsem si zacinkal klíčema,
i když jsem svobodný.
Cinkal jsem pro tebe,
Václave.

Eliška Vobrubová
... to je dobře, žes tam byl... a k textu: zkus, jestli by lépe nevyzněl, kdyby byl členěn do dvou slok - první radostí končí, druhá radostí začíná (tedy mohla by, kdybys usoudil, že můj nápad je k něčemu dobrý...) - a třetí řádek odzdola - oprav ikdyž na i když, je to blecha, ale je tam:-)

To byl opravdu emotivní zážitek, už při mši jsem měl knedlík až v krku...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Klíče na Hradčanech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bílá růže
Předchozí dílo autora : Sníh