 28.11.2011 6 1428(24) 0 |
...to k ránu chodí déšť
jako když harfu tiše rozpláče
tak smutný tón...
tak zvláštní hodina...
V zčernalém tichu předměstí
náhle probouzí se Kristus
ubohý pomatený Kristus
bezzubým hlasem
tiše proklíná
jako když harfu tiše rozpláče
tak smutný tón...
tak zvláštní hodina...
V zčernalém tichu předměstí
náhle probouzí se Kristus
ubohý pomatený Kristus
bezzubým hlasem
tiše proklíná
06.01.2012 - 02:47Yasmin
hmm, musím říct, že tuhle báseň čtu po několikáté. a taky musím poupravit svůj předchozí komentář.. líbí se mi celá (asi až teď jsem jí přišla na chuť).
28.11.2011 - 22:07Yasmin
...to k ránu chodí déšť
jako když harfu tiše rozpláče
tahle část je nádherná.
zbytek už se mi tolik nelíbí...
jako když harfu tiše rozpláče
tahle část je nádherná.
zbytek už se mi tolik nelíbí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
K ránu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : bez názvu
Předchozí dílo autora : Ukolébavka pro mě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
