přidáno 25.11.2011
hodnoceno 3
čteno 1309(14)
posláno 0
Den první.
"A co seš zač ty? Další strážnej? Ste hajzlové, všichni, nenávidím vás! [mimo záznam] Ne, už nic nechci. A nebo jo, chci aby jste všichni chcípli! Jak já vás nenávidím. Nenávidím!


Den druhý.
"Ne."


Den třetí.
"Chceš mě dostat co? Zlomit mě! Ubožáci, to se vám nikdy nepovede víš? Jsem člen Krvavýho voka! Zabili sme je, celou rodinu a já sem na to hrdej! Hrdej! [mimo záznam] Ne, už se s tebou bavit nebudu."


Den čtvrtý.
"Jo. Je to jak říkáš. Rituálně [mimo záznam] Jo, mučili sme je předtim, no a co? Jsme Krvavé Oko! [mimo záznam] Jo i děti, bejt tam ješte jedno dítě náš Pán by přišel! [mimo záznam] Ty hajzle, tys měl bejt další, za ty pitomý votázky! Nenávidim vás! [mimo záznam] Kdo? Mě nezlomí nikdo, nikdo, rozumíš? [mimo záznam] Cože? Ani voni mě nezlomi, vy hajzlové!"


Den devátý.
"Už nechci pane. [mimo záznam] Jak? Jo, ano, tak doktore [mimo záznam] Cože? Jo. Jo, bolí. Ne, už je to lepší pane. Teda doktore. Já fakt nevím, kdo... [mimo záznam] Aha. A o čem se mám teda bavit s váma? O čem chci? A co o nich? [mimo záznam] Aha, no jo no. Jenže oni... To je strašný, byl jste tam někdy? [mimo záznam] Ne, dobře, ale [mimo záznam] Tak promiňte, nevěděl jsem, že nesmím... [mimo záznam] Ne, jestli to nevadí, tak už bych šel. Vlastně, ještě něco... Co jim mám říct doktore? Nic nevím, já sakra nic nevím, nic! Tak co jim mám proboha říct? Co po mě chtějí? [mimo záznam] Ale já je neznám! Neznám je doktore. Řeknete jim to? Prosím, doktore, řekněte. Prosím!"


Den šesnáctý.
"Kdy to už skončí? Vidíte mě pane? [mimo záznam] Jo. Vlastně doktore. Jak dlouho to ještě bude trvat? Já nevím, copak oni to nechápou? [mimo záznam] Já bych jim to řek, všechno bych jim řek, já... [mimo záznam] Aha. Ale co mám teda dělat? Doktore? [mimo záznam] Ale [mimo záznam] Jste hluchej? Já už nic nevím! Nikoho neznám! [mimo záznam] Ne. Promiňte, jste jedinej kdo tu se mnou mluví, nechtěl jsem vás urazit, promiňte. Ale je to strašný, víte? [mimo záznam] Aha, jo. Jo bolí to, ale zvyknul jsem si... [mimo záznam] Ne, nic z toho neteče... [mimo záznam] Jo ten taky uřízli, prej toho uříznou příště ještě víc. Doktore, co mám dělat? Co? [mimo záznam] Já už ale fakt nevydržim, nemůžu už, copak to nechápou? Doktore?


Den sedmnáctý.
"Jo, jsem na tom líp. Asi si se mnou hrajou. Nevím... [mimo záznam] Aha. Jo mělo mě to napadnout. Profesionálové. Ale vždiť už jsem se přiznal. Ať už to skončí doktore! [mimo záznam] Ale já je neznám! Prosím to nejde už vzdržet. Jsem přeci jenom člověk, obyčejnej člověk, doktore! [mimo záznam] Vrah? Jo. To jo, jsem vrah. Ale... [mimo záznam] A co si myslíte vy doktore? Oni jsou víc? Oni můžou? Jo, jo, já vím... Inkvizice. Ale doktore, tohle přeci [mimo záznam] Tak jo, nashle"


Den osmnáctý
"Moje první vzpomínka doktore? Hmm. Asi jak si hraju s pár kámošema na kopačku... To se vezme chcíplá krysa. No, hledali jsme je vždycky blízko kanálů. Ale to je fuk, vidím že tohle vás moc nezajímá. [mimo záznam] Prostě moje první vzpomínka byla asi na to jak jsem si hrál. S kámošema. Ještě jako kluk. Nebo možná na mámu. Nevím. A vůbec, je to dost divna otázka. První vzpomínka. Asi nemám žádnou úžasnou první vzpomínku. Znamená to snad že jsem jinej? Že se mnou můžou tohle dělat? Už nemám ani jednu ruku doktore! Ani jednu! Nikdy bych nevěril že nekdo může tolik přežít. Tolik proboha! [mimo záznam] Jo, to kurva jsou, profíci na ničení lidí! [mimo záznam] Tak jo. Já už vím, nejsem člověk, jsem vrah. A to znamená že můžou? Co? Doktore? Mám strach..."


Den dvacátý
"No jo, neměl jsem vybouchnout, jenže já jsem prostě takovej doktore. [mimo záznam] Hm, jo, já vím... [mimo záznam] Inkvizice? Zase? Ne, už ne prosím. Doktore proč? Nenechte je ať mě zas ubližujou. Prosím. Oni jsou hrozní, nechci, já už nemůžu. Nemůžu!"


Den dvacátý osmý
"A kdy? [mimo záznam] Zítra? No, možná je to tak lepší. [mimo záznam] Jo. A co si myslíte vy doktore? Je jich hodně? Takových jako ja? [mimo záznam] Já vím, nesmíte mluvit. Ale vezměte si je... Oni přece taky mučí lidi. A jsou vinni? [mimo záznam] Jak jako před kým? Aha, to je vlastně pravda. Ale snad před Bohem, vím já? [mimo záznam] Ne, kněze nechci, jsem koneckonců vrah, stejně mě čeká peklo, nebo tak něco... [mimo záznam] Vážně? No, tak možná, že si s ním promluvím, jeden nakonec nikdy neví ne? Sbohem doktore. A dík za všechno... [mimo záznam] Ale jo, něco tam ještě napište. Napište tam, že nechci umřít. A že už bych teď žil jinak, kdybych mohl, že toho lituju. Lituju moc. Napište..."
přidáno 14.01.2012 - 21:20
Musím ještě podotknout, že jsem měla přibližně stejné pocit jako když jsem byla v muzeu tortury v Praze... Je zvláštní co člověk vymyslí, aby ublížil tomu druhému...
přidáno 14.01.2012 - 21:12
Zvláštně napsaný... moc zvláštně... mě mráz po zádech neběhal... já jsem otrlejší čtenář... ale ano je to povedené...
přidáno 14.01.2012 - 21:06
Šel mi z toho mráz po zádech...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Inkvizice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : O nás
Předchozí dílo autora : Tanec bohů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming