přidáno 10.11.2011
hodnoceno 9
čteno 1625(31)
posláno 0
Do těla vlez
mi podzimní mráz.

Jako stávkokaz
si sabotuju den.

A je mi blivno ze svých trapných ALE.


Jen to, co se zas stane
když nejdu nadoraz,

ten svinskej alkatraz
co bez výhledu ven

mi vrací stále

ta promrhaná Ale...
přidáno 30.12.2011 - 13:57
Asi se na tebe víc zaměřím a začtu. Píšeš čtivě a nevázaná na tradiční pohled poezie (moderně). Jakto, že tě ještě v creme de la creme nemám? Takový talent.
přidáno 13.11.2011 - 17:33
Skvělé, tohle by šlo i v textu nějaké písně.
přidáno 12.11.2011 - 12:46
trefný
přidáno 10.11.2011 - 21:20
ARA
Chvíli jsem se vyrovnával s tím blivno. Ale pravda je, že některé stavy duše májí i tyhle příznaky. Je to pěkně a výstižně vyjádřená indispozice a výčitky z ní. Ale Alkatraz není jen tak nějaký kriminál. Z něho se dostává těžko. A proto by si člověk měl i umět dát pohov. :-)
přidáno 10.11.2011 - 20:53
taron: Chtěla jsem říci, že blbin si nevšímám, negativní reakce mě od nich nenaštvou, takže k srdci si beru jen objektivní kritiku či pochvalu. Takže Woody Allen je mi tu srdečně ukradený.
přidáno 10.11.2011 - 20:47
Ale jak přišli zrovna na masturbaci???? A TÍM TĚ POTĚŠILI???? Dobře aj mě, ale úplně jsem se přestala soustředit na tvou báseň ,promiň... Hi, hi, hi
přidáno 10.11.2011 - 20:41
taron: Alkatraz...orig. Alcatraz je bývalé vězení na západním pobřeží USA... :) Díky. Anonymové mě nenaštvou...mohou jen potěšit ;)
přidáno 10.11.2011 - 20:06
Proto nepovoluji anonimní komentáře, báseň je docela fajn, zatím ty dva první komnetáře mě moc nenadchly......ale ,že se ptám, co je to alkatraz?
přidáno 10.11.2011 - 14:28
Drsný, a pravdivý.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Blivno z trapných Ale... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Odkorňování...
Předchozí dílo autora : Pravděpodobné podzimní početí...

» narozeniny
Iveta32 [16], Pb* [14], oeldea [14], Mates885 [13], Zuppidu [13], mySoul01 [11]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming