|
Zas po dlouhý době, enjoy and recycle
 17.07.2011 2 1534(16) 0 |
Na rukou mám tvoji krev,
v tvém obličeji strach.
V uších mi zní hrozný řev,
že je ze mě psychopat.
Oči hrůzou otevřené,
v hrudníku díra,
snad se to teď neposere,
už vytrácí se víra...
Válíš se v kaluži vlastní šťávy,
jako naloženej losos,
přichází náš okamžik slávy,
páč jsem ti robil kokos.
v tvém obličeji strach.
V uších mi zní hrozný řev,
že je ze mě psychopat.
Oči hrůzou otevřené,
v hrudníku díra,
snad se to teď neposere,
už vytrácí se víra...
Válíš se v kaluži vlastní šťávy,
jako naloženej losos,
přichází náš okamžik slávy,
páč jsem ti robil kokos.
06.10.2017 - 08:28Jako Vždy: Asi je to tím, že jsem tou dobou byl skutečně šílený :D Díky
05.10.2017 - 22:05vlastně jen potřebuju něco okomentovat. tak jsem napsal losos do vyhledavače a vyjelo tohle :D báseň je šílená... to se mi líbí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vražda : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O lásce a jiných zvrhlostech
Předchozí dílo autora : Minuta
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
