Kdo nezažil, neví...z dobré nálady.
přidáno 18.06.2011
hodnoceno 0
čteno 1353(10)
posláno 0
Na počátku tu byl kámen,
ten kámen nebyl u Boha,
ani ten kámen nebyl Bůh,
a ten, kdo spadl, byl s ním ámen.
„Jako Sharma“, hlásá předloha,
a matrac je můj druh.

Pan „Sám šílenec na skále“,
Co se to sem náhle valí??
Ne, mě nelákají výšky,
oblého madýlka drží se zoufale,
a magnézia oblak z dáli,
nebo vlastně z „blížky“.

Drží se zoufale,
a jako správný horolezec,
navzdory vlastnímu větru,
drží se zoufale,
zametem to pod koberec,
a k zemi má půl metru...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bouldrista : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Jak jsem razil do Mladkova...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming