Trochu morbidní, ale moje...
přidáno 04.06.2011
hodnoceno 6
čteno 1063(20)
posláno 0
V černém obleku a s párem černých bot
kopu své milence hluboký hrob.


Kupuji na hroby tři květiny.
Z mojí milé, totiž, zůstaly jen třetiny


Koukám na silnici kam odešla má láska,
z mé lásky na silnici však zbyla jen placka.


Místo aby make-up měla,
arsenem mě otrávila.


Trochu vodky, trochu slasti,
hned upadl jsem v ženské pasti.


Chodbou rozhléhá se sténání,
to bude má milá...
Neunesl jsem její jednání
a proto na ni upustil 3 kila...


Má milovaná jak svině kvičí,
vzal jsem ji přes hlavu železnou tyčí.


Proběhlo stěhování národů,
dnes na gauči spát budu...

přidáno 15.10.2013 - 15:19
Prostě Náčelník. :D
přidáno 06.06.2011 - 14:01
Hezké, osobité. Krásná černá psina:-) Baví mne na tom, že je to několik koncentrovaných postřehů, schopných samostatné existence, a zároveň spolu tvoří jeden životaschopný celek.
Možná by se tu a tam dalo ještě něco rytmicky doladit, čímž dosaženo bylo by naprosté dokonalosti:-)
přidáno 05.06.2011 - 16:26
Puero: no já ti nwm... já ti moc růžovejch hlubin nevidim :D
Slnečnica: Tohle to je slabej odvar ;) mám i krapítek drsnější :D Ty extra dekadentní sem psát snad radši ani nebudu.. :D
přidáno 05.06.2011 - 02:30
povedené nápady
přidáno 04.06.2011 - 22:15
Perfekt. Čtu, čtu, smíchy se zalykám a dorazil mě ten závěr: ze sbírky Těžká výbušnina.

Vidíš, zakopal jsi svou milenku do růžové hlubiny. Je to všude. Je to Makropulos.
přidáno 04.06.2011 - 19:28
???????? trochu????

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Několik Krátkých dílek II. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Lože
Předchozí dílo autora : Několik Krátkých dílek

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming