|
D.
 27.05.2011 2 1966(11) 0 |
Neodpovídej slovy,
jen reaguj na mý dotyky.
Navleču se do Tvý košile.
Pro ten okamžik.
Provoníme celou místnost citem,
přesunem se časem do doby,
kdy bolelo nás myslet na ozvěny
a báli jsme se vidět.
Pak opět prozřeme a bílá tma,
až zaklesne nás do sebe...
Odejdeme.
Staneme se jedním tónemv poušti.
...a naše stopy v písku zavane vítr.
jen reaguj na mý dotyky.
Navleču se do Tvý košile.
Pro ten okamžik.
Provoníme celou místnost citem,
přesunem se časem do doby,
kdy bolelo nás myslet na ozvěny
a báli jsme se vidět.
Pak opět prozřeme a bílá tma,
až zaklesne nás do sebe...
Odejdeme.
Staneme se jedním tónemv poušti.
...a naše stopy v písku zavane vítr.
27.05.2011 - 15:55pomíjivost je v každém mrknutí, v každém okamžiku...pokud ji umíme správně prodýchat...
krásná, nevím proč, ale zní mi v uších "vítr vane pouští...";)
krásná, nevím proč, ale zní mi v uších "vítr vane pouští...";)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Okamžik : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Uzamčeni v písku
Předchozí dílo autora : Moc věcí
