Vnímej to pomalu. Možná ucítíš plyn. Pro Dominika
přidáno 09.06.2011
hodnoceno 0
čteno 1268(12)
posláno 0
Bublají v našich tělech opojné dýmy.

Naše nerovný proporce mají za úkol dráždit.
Reaguj stejně bláhově, ne slovy:

"Lidé nemohou být šťastní..."

Staneme se vším a ničím současně
a pak nás zmrzlé Slunce utopí v kovových polibcích nekonečné noci...
Zlomíme se v pasech za zvuku doufání.

Zůstaň. Buď. Viz.

Jen tehdy budu úplně všude a nejen toulavá kočka odevšad.
Dokud pouští nezazní hudba,
dokud se neuzamknem v písku.

Staneme se jedním tónem.

Navzdoru tomu, že jsme lidé, budeme šťastní.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Uzamčeni v písku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vím...
Předchozí dílo autora : Okamžik

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming