NESTYDÍM SE

Honí se mraky, celou noc pláče nebe,
je léto, ale do rukou to zebe.
Hvězdy kryje tma, ani měsíc není vidět,
rád tě mám, není zač se stydět.

Když jsem tě děvče spatřil první den,
krásou tvoji jsem byl okouzlen.
Naproti jsi děvče stála, mile jsi se smála,
ve společnosti tvé mě velice láska hřála.

Dnes přejde vzpomínka tak šedivá,
v srdci mém jen touha se rozlívá.
Pravda zamiloval jsem se, musím to přiznat,
vadí jen proč málo musíme se vídat

Proč není možnost se vídat každý den?
Dnes stojíš předemnou a nejsi jen sen.
Mohu tě objímat, chvěje se mi tělo,
ne jen líbat, milovat by chtělo.

Jsi tak úchvatná, krásné modré oči máš,
už to není tak, že po telefonu políbky posiláš.
Tvé kaštanové vlasy jak třepetalka ve větru vlají,
krásné je, když spolu se procházíme po kraji.

Děvče mi objímáme se spolu každý den,
už půl roku nejsi jen můj sen.
Večer tě políbím a spolu jdem spát,
krásné když každé ráno mohu s tebou vstát.