Olympští bohové

Olympští bohové

V Řecku to jak víme
příšerně vyhlíží
Lidé jsou bez práce
a stát je v potížích

Řešení problémů
těžko se nachází
Bohové zmizeli
a krize přichází

Pojďte a poslyšte
co vám dnes povíme
Jak krizi řešili
olympští bohové

Pohleďte jak by to
řešili postaru
tak teda lidičky
začneme v Tartaru

Scéna I.: Prolog

Hádes stojí uprostřed scény. Přichází posel a podává mu dopis.

Posel: Tož tady vám nesu dopis.

Hádes si bez poděkování dopis vezme. Posel natáhne ruku čekaje peníze.


Hádes: Zmiz!
Posel: Ale ne, to tady zase zkésnu…

Posel nešťastně odchází. Hádes rozbaluje a začíná číst dopis.

Hádes:
Drahý bratře Háde, předem mého dopisu přijmi srdečný pozdrav ode mne a mé ženy. Vracíme ti zpátky amforu, co jste nám minule půjčili, víno Dionýsovi moc chutnalo. Nyní ale proč ti vlastně píši. Jde o velice urgentní záležitost, která nemá obdoby. Drzost Řeků již překračuje meze a lány. Teď po té nešťastné události s jablky jsem opravdu již nucen začít jednat. Žádám tě tímto, přijď urychleně do mého sídla na Olympu, abychom se společně poradili, jak ty hříšné řeky potrestáme.
Zdraví tě tvůj mocný bratr Zeus
PS: Kdyby tě Persefona nechtěla pustit, řekni že jdeš vyvenčit Kerbera.

Scéna II.: Olymp

Diův blues

[: Už zas sedím na Olympu
nic mě tady nebaví :]
Nikdo už mě neposlouchá, to i boha unaví

[: Řekové si tuze zpychli
k Olympu už nehledí :]
Na mě s bratry zanevřeli, dávno o nás nevědí.

Apollón mě buzeruje
že ho můj blues nebaví
Apollón mě buzoluje
že ho můj blues nebaví
A s Athénou špatný vztahy už se asi nezpraví

[: A tak sedím, hrozná nuda,
to i boha unaví :]
Jenom sex a kniha hříchů na chvíli mě zabaví



Zeus pozoruje obecenstvo. Přichází Hérakles

Hérakles:
Zdravím tě otče můj předrahý!Slyšel jsem zdáli zpěv tvůj se nést
a přišel jsem rychle abych tě potěšil v hlubokém tvém smutku
Abych tě rozptýlil zármutek zaplašil, dříve já vrátil se z dalekých cest.


Zeus:
No, to je od tebe Hérkule hezký, však neprosil jsem se tě abys sám
přišel až do chámu mého mnou zbudovaného nepozván.
Velká se nyní rada bohů chystá, by Řeky ztrestala.
Nebude pro nikoho dalšího tu místa.

Hérakles:
Otče Proč mě takhle ponižuješ
mnou celým opovrhuješ,
já ti chci pomoct přec.
Řekni mi co bude se dít. Nebuď zarytec

Zeus:
Mlč raděj
a knihu hříchů mi podej
Vidím, že támhle zas ten starý pes
Archimédes cosi s vodou provádí.

Hérakles Diovi podává knihu hříchů

Zeus:
Píšu mu BVV – N. Blbne ve vaně. Nahatý. Tak a má to, dědek.

Hérakles:
Hle otče tam kdosi přichází či spíše se belhá.

Zeus:
To je Hádes, synu. Bratr přichází na poradu.

Na scénu vstupuje Hádes.

Hádes:
Zdravím tě bratře můj předrahý! Přišel jsem z podsvětí na tu tvou poradu.
Však koukám že brzy přišel jsem. Dosti dlouho před Poseidonem.

Zeus:
No, tak na toho jsem zapomněl. Ale je mu vadit nebude. Dělá vlny.

Hádes:
A koho dalšího čekáme? Nebo jen my dva radit se máme?

Zeus:
Pozval jsem Artemis, Apollón určitě bude tu, přijde snad Hermes i
Afrodita také. Athénu nezval jsem – často se hádáme – a Dionýsos přijde.
Slyšíš jej, přichází.

Na scénu přichází Dionýsos obklopen harémem.

Dionýsova píseň

Pijem víno Pijem víno
Komu by se nelíbilo
veselit se celou noc
vína není nikdy moc

Opijte se všichni s náma
pije táta, pije máma
Zbydou po nás prázdné sudy
ukojíme všechny pudy

Ať si pohan nebo helén
satyr, člověk nebo jelen
Pij tu s námi celou noc
vína není nikdy moc

Pojď se Die napít s námi,
pijou páni, pijou dámy
Orel letí skrze mraky
Prometheus pije taky

„Vždyť nemá játra!“ „Neuč orla lítat!“

Víno nám všem sílu dává
vínu sláva vínu sláva
Propijeme celou noc
vína není nikdy moc

Dionýsos:
Zdar Hovádka boží! Joj, vás tu ještě moc není sem čekal víc.
Ale po cestě sem potkal jsem sovu, fakt. S přilbicí a kopím.
No vážně.

Dionýsos se svalí na zem. Harém jej dokola obklopí a začne jej opečovávat.

Zeus:
Athéna! Rychle ukryjme se Háde. Herkule braň bránu.

Dionýsos:
To nemá cenu.

Na scénu vstupuje rázným krokem Athéna.

Athéna:
Myslela jsem si přemoudrý Die, že my dva navzájem chováme úctu
Nyní však zjišťuji, svou mýlku v tobě, že jsem ti věřila, Ty choval ses křivě.
Proradně potajmu svoláváš bohy na tajnou poradu za mými zády.
Což jsi mi přestal již nadobro věřit, že se mnou radit se o lidech nechceš?
Řeky chceš odsoudit neprávem, jistě jinak bys určitě pozval i přemoudrou
bohyni spravedlnosti, že? Či snad chceš proti mně ukouti pikle?

Zeus:
Athéno přemoudrá omluv mou paměť. Neslouží dobře už, tak jako kdysi.
Helény potrestat chci pouze. S bohy se poradit. Že jsem tě nepozval
za to se ti dlouze a upřímně omlouvám.

Athéna:
Snad ti nakonec budu i věřit. Co to máš za knihu?

Zeus:
To je všech hříchů Řeků kniha… A hele, co to támhleten dělá?
Leze do sudu. Diogénes. Píšu mu DB. To není Debil Herkule. To znamená Dostane bleskem. Ale tohle je moc vážnej případ. Herkule, dones mi červený zvýrazňovač a nějaké židle

Athéna:
A jakpak se má Persefona, co Háde.

Hádes:
Pořád se snaží v Tartaru pěstovat kytky.

Athéna:
Rozhodně lepší než tady Héra.

Zeus:
Jak to? Co dělá?

Athéna:
Pláče. Prejs jí zase zahnul.

Dionýsos:
No, minulej tejden jsme se byli s Diem podívat…

Zeus:
Jasně, radši zase napij. Hele, kdo to támhle jde. Není to Thetys?

Athéna:
Ne, to je Afrodíta. Thetys má větší břicho.

Na scénu přichází Afrodíta s jablkem. Začne jej schválně před Athénou jíst.

Afrodita:
Ahoj všichni. Teda Háde, že si ten plášť nesundáš, mě je strašný vedro. A navíc má takovou hovňouskovou barvu, no fuj.

Zeus:
Buď zdráva milá Afrodito. Jsem rád že jsi přišla.

Hérakles přináší židli pro Athénu. Pak podá Diovi zvýrazňovač.

Zeus:
Ach Hérakle, děkuji ti.

Afrodita s radostí usedne na židli. Athéna ji gestem zvedne a sama se pak posadí.

Afrodita:
Ach Hérakle.

Hérakles:
Říkej mi Herkule. Nebo Erkile.

Afrodita si sedne na zem k Athnéně sedící na židli.

Afrodita:
To je fešák co? Slyšela jsem že uškrtil jednou rukou jako malej dva hady, kteří se ho pokusili uštknout.

Athéna:
Jistě.

Afrodita:
Taky jsem slyšela, že prej je Thetys zase těhotná. Je to pravda?

Athéna:
Jistě.

Afrodita:
Teda to mě zajímá jestli to dopadne stejně jako s Achilem. Jo, a slyšela jsem, že Apollón

Athéna:
...vůbec neumí zpívat.

Apollón:
Co jste to o mě říkali? Já vás slyšel! Vy se tu bavíte o mně beze mě.

Zeus:
Apollóne buď zdráv. Překvapil jsi nás svým brzkým příchodem.

Apollón:
Tys o mě Athéno říkala, že neumím zpívat já tě slyšel. Já si tě podám jen počkej. Pošlu na tebe svoje právníky!

Athéna:
Afrodíta právě říkala, že by si ráda s tebou zazpívala.
Možná bys měl pozorněji odposlouchávat.

Apollón:
Vážně Afrodíto? Ty by sis chtěla se mnou zazpívat?

Afrodita:
No ano. Chtěla.

Apollón:
Tak jo. Zahraju vám jednu skvělou hitovku. Hádejte kdo jí složil? No, kdo jí složil?

Athéna:
No, kdo jí složil?

Apollón:
No já. A víte o kom je?

Afrodita
No, o kom je?

Apollón:
No přece o mě. Je to Hymnus na Apollóna. Tak a jedem:

Hymnus na Apollóna

Sexy kudrlinky má
Obličej zářivý
Když píseň zazpívá
každý se podiví

Jaký má krásný hlas
a čistě zní mu tón
Je to vzor mužských krás
slaďoučký Apollón

Každý mu naslouchá
jak moudře vypráví
Sladce zní jeho hra
Každého okouzlí

Nelze jej nemít rád
vždyť hlas má jak zvon
A plno dobrých rad
ti dá jen Apollón

„Teda holky, to je fešák. Já nevim, nebejt Herkulem.“


Všichni jsou z něj paf
Před jeho šarmem lvím
hyne každý páv
Tajně o něm sním

Snad jednou přijde den
kdy ke mně vejde on
naplní tajný sen
rozkošný Apollón

Afrodíta:
Ach Apollóne

Apollón:
Válím, co?

Athéna:
No, válíš.

Dionýsos:
Seš fakt machr, kámo.

Hérakles:
Otče můj milený směl bych teď odejít?
Mám totiž dnes mnoho práce…

Zeus:
Copak se děje můj Herkule, že chceš tak najednou odejít?

Afrodíta:
Nechoď ještě…

Hérakles:
Přichází Artemis otče můj a nechci potkat ji.

Zeus:
A pročpak smím-li se synu můj ptát?

Hérakles:
Jsem bohem sportu a sportovců. A ona bohyní trenérů.
Pokaždé když mne potká tak mne komanduje. Už musím…

Na scénu vstupuje Artemis sportovním krokem a usedá na volnou židli ve své typické poloze – mezi nohami opěradlo. Mluví s typickým německým přízvukem

Artemis:
Nazdar mládeži! Tak co pro mě máte?
Die, kde máš Hérakla, dlouho jsem ho neviděla.

Zeus:
Posiluje asi někde kolem…

Artemis:
Jo, Háde, viděla jsem Thétys. Zase topí nějaký dítě ve Styxu.

Hádes:
Cože! Já jí ukážu!

Hádes chvatně opouští scénu.

Zeus:
Jak to mluvíš Artemis? Není ti něco?

Artemis:
Byla jsem rok na stáži u Fandalů v Germánii a neříkej mi Artemis. Je to strašné jméno.

Athéna
Tak se nech přejmenovat na Freya. To je vandalský jméno ne?

Afrodita:
Freya. To zní divně…

Artemis:
Náhodou já jednu Freyu znám. Je to hodná holka, bydlí u Valhaly, nebo tam někde.

Apollón:
Přátelé! Když jsme tu teď bez Háda, musím vám sdělit důležitou věc. Zatímco jste tu nečinně seděli, já složil další hymnus!

Athéna:
Zase na Apollóna?

Apollón:
Ne, Hymnus na Háda. Tady to je – podívejte se na to a až bude přicházet, tak mu to zazpíváme. Ten bude koukat…
Hele, už jde!

Přichází Hádes.

Hádes, Hádes, über alles

Nejtemnější přítel můj
Chárone dnes s ním k nám pluj
Nebudu už v noci sám
Temný pán dnes přijel k nám

Plíží se jak noční vrah
Šíří kolem samý strach
Podívat se na něj střes
Popad by tě hrozný děs

Hádes, Hádes, nadevšecko

Apollón:
Tak co?

Hádes:
No, hrůza! Thétys to děcko málem utopila. Naštěstí ho Cháron vytáh bidlem. Když jsem pak chtěl Thétys chytit, odvázala Kerbera a utekla. A mě teď někde to trojhlavý psisko pobíhá.

Hérakles:
Kde je ten pes?! Já ho najdu!

Afrodíta:
Ach Hrdino!

Zeus:
Nikam nechoď Hérakle. Přichází Hermes. Začne porada.

Vstupuje Hermes.

Hermes:
Buďte pozdraveni bohové Olympští! Na pokyn Dia jsem přinesl vám
zde tato jablka tu oběť hanebnou, ježto však u Řeků artiklem dobrým jsou.
Považte jaký div přináší naše věda Řecká: Dia Jablka. Olympská jablka.
A bez cukru

Scéna III.: Porada bohů

Athéna:
Co to má, Die, znamenat?

Zeus:
Ti hříšní Heléni, proradní, takovou věc vymysleli sobě:
Značku prý, obchodní Diova jablka – Dia jablka jim říkají,
kterážto jménem mým jablka od červů zbavuje a chuť
dobrou i šťavnatost a vůni nektaru plodům těm dává.

Což se to může dít? Boha si do rukou svých bráti?
Či plody vznešené pojídat se jménem jeho?
Hříšně a pohansky každý muž i žena v té chvíli činí,
Diova jablka když na trhu kupuje a do úst bere.
Ztrestám je zakrátko všechny, co pojedli, v osudnou chvíli!
A vás jsem bohové ke trůnu zavolal, byste mi s trestem tím poradili.

Afrodíta urychleně skryje jablko.

Athéna:
Chceš trestat Helény co jablka jedli, ti se však ničím
skutečně neprovinili, že? To tě tvá ješitnost obrala o zrak?
Či rozum z tvé hlavy vyprchal, když trestem Helénů chceš odčinit křivdu?

Zeus:
Cože?! Chceš mě urážet? Řeků se zastáváš?

Athéna:
Vždyť je nad slunce jasné, kdo za to může. Ziskuchtiví obchodníci Novatoru a Modernus.

Hérakles:
Tak jim dáme splnit dvanáct úkolů. To je pěkná sviňárna.

Artemis si Hérakla všimne a odvede za Diův trůn.

Hermes:
Protestuji! Obchodníci vinu nenesou! To umělci…

Apollón:
Cože!?

Hermes:
Vždyť Řekové hřeší nejen proti Diovy. Všechny pomlouvají. To nevíte? Musíte! Jestli vy nebude vědět, vaše důstojnost klesne. Na minimum. Mě říkají Zelinář. Athéně pápr. – říďa – že ti přebírá moc mocný Die. A Apollonovi buzola…

Apollón:
Co jsi to o mě říkal? Že jsem buzna, já tě slyšel. Moc si se mnou nezahrávej Herme, pošlu na tebe svoje právníky!

Athéna:
Uklidni se Apollóne, nikdo ti tvou mužnost nebere. Raději se věnujme debatě. Pojďme na to s rozumem…

Afrodíta:
Ano, zeptáme se Erkila! Kampak se poděl? A Artemis je také pryč.

Athéna:
Ani nechci domýšlet, co ti dva dělají

Artemis:
ein, zwei, ein, zwei... schell!

Zeus se zvedne z trůnu a jde zachránit Hérakla. Pod Diovým trůnem je Kerberos

Hádes:
Kerťo, ty kluku jeden! Pojď k pánovi!

Hádes si šáhne pro Kerbera pod Diův trůn.

Hádes:
Nebojte se ho. On nekouše. A már děti.

Dionýsos:
Vidím, že debata už je v plném proudu.

Athéna:
Tomu vy říkáte debata!? Jediná kdo tady debatuje, jsem já.

Artemis se vrátí s Héraklem, který je silně zmožen. Ten zamíří k Dionýsovu harému.

Artemis:
Máš štěstí, že je debata. Až skončí, dáš si dvě kolečka kolem Řecka a na večeři mi doneseš jednoho tučného býka. Zítra si zkontroluji, jestli máš všech dvanáct domácích úkolů.
Něco nového?

Naprosto zničený Hérakles se dopotácí k Dionýsovu harému.

Hérakles:
Máš tu volno Dionýse?

Dionýsos:
Můj harém je vyhrazen pouze pro vítěze a sponzory Olympijských her.

Hérakles:
No jo, když mě taťka na Olympiádu nepustí.

Dionýsos:
Tak to máš hochu smůlu.

Hérakles zapadne k Afrodítě, kterážto jej začne opečovávat.

Zeus:
Tak co jsi chtěla Athéno?

Athéna:
Nic. S bohem, který není schopen řádně vést debatu, se bavit nebudu.

Zeus:
No ty jsi ta chytrá a spravedlivá. Ty víš všechno nejlíp.

Artemis:
Nehádejte se. Víte co by vám řekl Poseidón. Že máte ponorkovou nemoc.

Zeus:
No tak dobře. Už se Athéno nezlob. Vem si jablíčko a bude to zas dobrý.

Athéna:
Víš dobře, že jablka nesnáším.

Artemis:
Klid! Neřvat! Oddechovat!

Zeus se nadechuje k dalšímu protestu, když tu se zahledí do Řecka

Zeus:
Tak to už překračuje všechno. Chodí ve dne s rozsvícenou lampou! Tady ho mám. Diogénes. Píšu mu ČR. To není co si myslíš Herkule. To znamená činí rozruch.

Hádes:
Chtěl bych se k debatě vyslovit a myšlenku novou ti navrhnout,
co s Řeky udělat, Die můj přemocný bratře.
Zajisté znáte tu hlubokou puklinu podsvětní Tartaros jménem,
temnotou hlubokou a nářkem prosebným sluje.
Do ní bych všechny ty proradné hříšníky s radostí ubytoval.
Místa v ní nemálo, též mnoho nástrojů mučících mám.
I kdyby tisíc snad anebo milion Řeků si zemřelo
S radostnou náručí v Tartaru hlubokém sám si je přivítám.
Navěky budou ti proradní v Tartaru hlubokém strádat,
za to, že znectili bratrovo vznešené jméno. (!)

Ty Die, víš jak máš to tlačítko od Vesuvu a jak si říkal, že by si ho sám nezmáčknul. Že by musel někdo za tebe.

Zeus:
No?

Hádes:
Půjčíš mi ho? Teď přesně vím co s ním.

Dionýsos:
No, co sníš?

Hérakles:
Nevím, jestli by Vesuv vyřešil zrovna náš řecký problém.

Apollón:
Ale že ty to tak dobře víš?

Hérakles:
No, docela jsem se při dvanácti úkolech nacestoval. S buzolou.

Apollón:
Chceš říct že neumím zpívat?

Artemis:
Máš něco proti sportovcům?

Afrodíta:
O co ti jde? Myslíš si že jsi hezčí nebo co?

Athéna:
Zato ty seš ta nejkrásnější, ty jedna…

Hermes:
Tak moje Dia jabka vám nevoní?

Zeus:
Tvoje jabka?

Athéna:
Jabka!

Apollón:
Nezazpívám vám

Afrodita:
Nech Erkyla

Hermes:
Obchod musí prosperovat

Artemis:
Dám ti další cvičení

Zeus:
Na můj úkor

Athéna:
Jabka!

Apollón:
Nezazpívám vám

Afrodita:
Nech Erkyla

Hermes:
Obchod musí prosperovat

Artemis:
Dám ti další cvičení

Herakles:
Já ti jednu vrazim!

Hádes:
Vidíš Punťo, a takhle to tady chodí pořád


Takhle se hádají
Olympští bohové
Ponětí nemají,
co dělaj Řekové

V chování upadli
Ničeho nedbají
Jó to jsme dopadli
O svý se starají

Ani se nedivim
Helénům smrtelným
že se k nám nemodlí
k Olympu nehledí


Teď sami nejdříve
na sebe pohleďte
Jak se to chováte
Tak už se probuďte

Helény nesuďte
sami jste vyníky
spory své vyřešte
pak suďte hříšníky


OPONA PADÁ, DIVÁCI ŠÍLEJÍ