Ztratily se mezi nebem a zemí.

Už zase jdou.
Táhnou noční tmou.
Na barvách šetří
Syté jsou málo.
Však dotek.
Věčný chlad,
Kolem vás bude vát.

Kdo ví, zda tuší,
jak lidský život nám tu běží.
Pro ně nebe daleko bydlí
A země? Příliš blízko sídlí.

Jak jen vyléčit tu úzkost?
Já muset jedním z nich být,
raději si nechám život vzít
Kam tak asi mou jít?
Kdo rád je uvidí?

Přiznám to bez prosení
Pomoc jim, ale jak?
Mohl by to někdo znát?
Jak nedějí dát?
Není možnost vám psát.

Ztracené dny vaše jsou,
ale i moje hrají píseň podobnou.
Dál a dále
Kdo vysvobodí nás?