O Betty a Johnovi

Nahá Betty je mnohem lepší než oblečená Betty. Ed na to přišel nedávno. Oblečená Betty byla silná, svá a nepřístupná; svlečená je jeho otrokem, kterému je možné vnutit ubohost. Železo, které může kout a ohýbat a natahovat až do krajnosti. S jejím oblečením padla její obranná hradba.

Nahý Ed je mnohem horší, než oblečený Ed. Oblečený Ed může alespoň skrýt svoje buranství za oblečení. Vždyť i skládka a i hnojiště má nějakou stěnu, která ho odděluje od okolního světa. Pravda, svět tak můžeme vidět jako mřížku stěn, za kterými něco je, ale nevidíme to a dokud se nám stěna neotevře, zůstává pro nás vnitřek neznámým, jakkoliv je tušený. To, co lidi nepochybně zásadně určuje, je pak právě tento ukrytý vnitřek, protože zůstává stejný za každou, třeba i tisíckrát změněnou stěnou.
***

Ed seděl v baru s Johnem. Do baru chodili večer co večer lidé z firmy, ve které pracovali Betty, Ed a John.

John a Ed se v baru potkali náhodou, nebyli přátelé, ani známí.

John si přisedl k Edovi a zeptal se ho, jestli spal s Betty. Ed zachrochtal do piva a podíval se na Johna –Jo, spal.–
Ed je v pracovní i společenské hierarchii níž než John. Betty je někde mezi nimi. Je to pěkná žena, která marně skrývá některé své přednosti. Připadá jí, že její velká prsa a výrazné boky značí venkovský původ. Městská děvčata jí připomínají kočky. Štíhlá a pružná stvoření, sebevědomě kráčejí světem s naprosto přirozenou elegancí, děděnou z jedné vznešené generace na druhou. Bez větších potíží strhávají pozornost mužů, ale zároveň si od nich dokážou udržet žádoucí odstup, aby se jejich přítomnost a případná náklonnost nestala příliš samozřejmou, nebo dokonce lacinou. Betty si připadá jako prasátko mezi dravými kočkami. Jako telátko, které má být obětováno k rychlému uspokojení. Ale jsou to právě ty rysy, které ji dělají tolik přitažlivou, protože je tolik odlišná od běžných městských krásek. Je to právě touha po měkkém mase, chráněném a přesto tolik zřejmém za pevnou hradbou, která ji přivedla do postele Edovi i Johnovi.

S Johnem se milovala u něj, protože byl silnější a ona se k němu utíkala. I s Edem se milovala u něj, protože si toužila zopakovat pocit slabosti. Nechala mu tak výhodu „domácího hřiště“ (navíc nechtěla, aby někdo takový šel k ní domů), nechala se od něho svléknout (tak jako Johnem, nikdo před ním to nesměl) a nechala se ponižovat při sexu, protože si byla ponížená sama sebou.

I John ji při sexu bil. Je zvláštní jak je možné milovat trýznitele, který je na vyšší úrovni, než jeho oběť. Proč ji tedy nenaplňoval slastí Ed, když pro ni byla představa rudého zadku a slz bolesti náhle tak vzrušující? Je to právě rozdílem úrovně Johna a Eda. Johnovi přece vůbec nešlo o ponížení Betty, ale o erotickou slast bolestí jako stimulantem. Jeho sexuální dominance muže byla pro něj zřejmá a nemusel si ji dokazovat. I Ed ji bil. Třískat ji zadek. Ale byly to pro ni jen tupé údery až příliš oddělené od sexu a s úmyslem ponížit ji. Říkal jí tím „jsi ubohá“ a sám si říkal „jsem ubohý“. Jakou nenávist může oběť cítit k trýzniteli, který je ubožejší než ona sama.
***

John měl sex s Betty jenom jednou a litoval toho. Ne snad přímo kvůli tomu styku samotnému. Neměl však zájem o vztah. Připadalo mu to jako vykupovat sex. Vykupovat ho za čas, za peníze, za cit (za vztah). Žena, která prodává sex za vztah je pak vlastně prostitutka. Neodsuzoval prostitutky (i když časem začne), ani ty které obchodovaly se vztahem, ani ty které obchodovaly s penězi. Nechtěl se prostě stát jejich zákazníkem.

Jenže proč ho pak zajímá, jestli spala Betty s někým dalším?

Jeho nezájem o ni se táhl do doby, než se vyspala s Edem, vyjma jedné noci, kterou strávila s ním u něj. Ale i tehdy byl jeho zájem slabý, protože nebyla jeho přítelkyně a zároveň nechtěl, aby stala jeho prostitutkou. John se tedy ptal sám sebe, co vzbuzuje jeho zájem. Ale ani on si nedokázal odpovědět sám. Proto vyzval k odpovědi samotný život. Odpověď přišla druhý den, když se probudil u Betty. Oba tím porušili své zásady.