přidáno 25.01.2011
hodnoceno 2
čteno 1059(7)
posláno 0
Vydala jsem se rychlím krokem ke vchodovým dveřím, ale to že mě nikdo nenásledoval mě zarazilo.
„Nejdeš dovnitř?“
„Nene, jedu ještě pryč. Je odemčeno tak můžeš jít dovnitř a sedout si krbu, než dorazí Nick…“
Naposled jsem se na něj usmála a zaplula do dveří. Usadila jsem se na pohovku naproti krbu, ale po pár minutách jsem si lehla a zavřela oči. Netrvalo dlouho a příjemné teplo mě s doprovodem praskání dřeva ukolébalo a já spadla do hlubokého spánku.
Z krásného snu mě probudil křik.
„Já ti to říkal!!“
„Uklidni se, někde bude.“
„Není jak vidíš! Ani tu nemá auto! Někam si jí odvezl chápeš?“
Hodně rychle mi došlo, kdo a proč tak vyšiluje.
„Co plašíš? Vždyť jsem tu.“ Prohlásila jsem rozespale.
Nic neříkal. Jen tam překvapeně stál mezi dveřma a pomalu se mu rýsoval úsměv na tváři. Pár rychlými kroky ke mě přiskočil a přátelsky mě objal.
„Hrozně jsem se bál,“ zašeptal.
„Nepovídej.“ Odsekla jsem s úsměvem když mě pustil.
Alex se zvláštně zadíval a zmizel v jídelně.
„Máš hlad?“ Zeptal se Nick.
„Trošku.“
„Tak pojď.“ Pobídl mě a vydal se za Alexem.
Na pozdním obědě jsem si opět pochutnala. Knedlíčková polívka a šunkofleky neměli chybu. S plným žaludkem jsem se s Nickem odploužila do pokoje a zakončili jsme společně den filmem.
„Co si myslíš o tý škole?“ Vypadlo ze mě v půlce filmu.
„Nechci, abys to přijala.“
„Na to jsem se neptala. Proč mu nechceš dát ještě šanci“
„Znám ho dýl a líp jak ty. Tak mi věř, že to není dobrej nápad.“
„Hmmm,“ zabručela jsem a předstítrala, že se dívám na film. Jeho děj jsem ale vůbec nevnímala, pořád jsem přemýšlela nad tou nabídkou. Byla jsem přesvědčena jí příjmout, ale Nick mě teď trošku vykolejil. Co asi udělá, když to bez jeho svolení přijmu?.
V televizi se oběvily závěrečné titulky.
„Líbíl se ti ten film vůbec?“ zeptal se najednou.
„Jo jasně.“ Vypadlo ze mě, aniž bych veděla, jak se vůbec jmenoval.
„Fajn, je čas večeře, můžeme jit?“
Jen jsem přikývla a vydala se na chodbu. K večeři jsme přišli zase jako poslední, ale nikdo se tím nezabýval. Všichni už si vychutnávaly italské špagety a jen pozdravili, když jsme vešli dovnitř….
přidáno 25.01.2011 - 22:03
zkopírováno a přidáno k předchzím kapitolám :)
přidáno 25.01.2011 - 21:27
Mluv za sebe, anonyme ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Protože on chtěl 11. kapitola : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Protože on chtěl (12.kapitola)
Předchozí dílo autora : Protože on chtěl (10. kapitola)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming