přidáno 24.11.2010
hodnoceno 1
čteno 1247(10)
posláno 0
Jsem sama v sobe uzamcena
a neni uniku
vymenit kuzi to se neda
mam hadi oci
a pet cernych knofliku

sama v sobe horim
je to slunce nebo mraz
do Tebe svoje zuby vnorim
zvedni me nebo na kolena sraz

Svlekni me do naha
trhej me na kusy
umlc me plibkem
snad se zas pokusim
probudit do jara
cerna za nama
se utopi v poledni
tak na me pohledni


jsem sama v sobe uzamcena
a není uniku
k tobe ted ruce s pouty zvedam
rozepni pet mych knofliku
přidáno 16.04.2013 - 22:32
Jedno slovo: Diakritika! (Bez ní to prostě nemá ani moc smysl číst. (A výmluvy typu, psala jsem to na mobilu neberu.))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsi me prokleti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : ....

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming