přidáno 27.07.2010
hodnoceno 0
čteno 1066(9)
posláno 0
Poslední dobou zdá se,
že vzdalujem se kráse.
Černo-bílá pole pod námi,
plýskanice, déšť nad hlavami.

Není všemu konec: buřiči.
To jen mozek slepičí .
A kat jímá sekeru
někde za námi v éteru.

Zakoktaný leží v seně
myslí jak rozmnožit své sémě.
Vše unuděno plýtvá,
jako tato sloka nedožitá.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední dobou zdá se : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ani modré, ani bílé
Předchozí dílo autora : Kousek všeho

» narozeniny
Iveta32 [16], Pb* [14], oeldea [14], Mates885 [13], Zuppidu [13], mySoul01 [11]
» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :
Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming